Druhým bodem je zdravotní stav matky. Gynekologové obvykle doporučují počkat alespoň rok a půl po porodu, aby se tělo stačilo zotavit. Pokud jste měla císařský řez nebo komplikace, prodlužte pauzu podle individuálního doporučení. Nezapomínejte ani na psychiku – pokud se objevují známky poporodní deprese nebo úzkosti, je vhodné je nejprve řešit s odborníkem. Bez stabilního duševního stavu bude náročné zvládnout péči o dvě děti.
Další pastí je poučování. Když teenager přijde s problémem, mnoho rodičů okamžitě začne radit: „Já ti říkala, že tohle dopadne špatně." Taková věta spustí obrannou reakci a rozhovor skončí dřív, než začne. Zkuste místo toho parafrázovat: „Takže ty máš pocit, že ji už nechceš vidět, protože ti lhala?" Tím ukážete, že posloucháte, a teenager má šanci sám pochopit, co vlastně cítí. Rady dávejte jen tehdy, když o ně výslovně požádá.
Zásuvky a elektrické kabely ošetřete ochrannými krytkami a lištami na kabely. Kabely, které vedou po podlaze, svažte a upevněte k podlaze nebo stěně, aby se do nich miminko nezamotalo. Dveře, které nechcete mít otevřené, zajistěte kolébkovými pojistkami, které zabrání přiskřípnutí prstíků. Na rohy a hrany nábytku nasaďte silikonové chrániče – jsou levné, snadno se montují a skutečně zmírní případný náraz.
Okamžik, kdy se miminko začne samo přemisťovat, je radostný, ale také zásadně mění pravidla bezpečnosti v domácnosti. Ještě včera jste měli vše pod kontrolou, dnes se váš malý průzkumník dokáže během pár sekund dostat k místům, která jste považovali za nedostupná. Čím dříve začnete s úpravami, tím lépe – ideálně ještě předtím, než se dítě vůbec postaví na všechny čtyři. Prevence je v tomto případě skutečně mnohem snazší než řešení následků.
Co ve skutečnosti puberťák potřebuje? Základní chybou je pouštět se do diskuze ve chvíli, kdy je teenager zahlcený emocemi. Když přijde ze školy s poznámkou nebo se pohádá s kamarádem, nepotřebuje radu ani přednášku. Potřebuje nejdřív ventilovat a pak se uklidnit. Nechte ho být, ale dejte mu najevo, že jste k dispozici. Místo otázky „Co se stalo?" zkuste neutrální větu: „Vidím, že to bylo náročné. Když budeš chtít, jsem tu." Často se stane, že za hodinu přijde a sám začne vyprávět.
Třetí oblastí jsou finance. Nečekejte, až budete mít „dost" peněz, protože takový okamžik nikdy nenastane. Místo toho si spočítejte, jaké výdaje skutečně máte a které jsou jen přechodné. Vytvořte si rezervu alespoň na tři měsíce běžných nákladů domácnosti, abyste měli prostor pro nenadálé výdaje. Typickou chybou je spoléhat na to, že „to nějak dopadne" – raději si předem zjistěte, jaké příspěvky vám náleží, a porovnejte je s reálnými náklady na druhé dítě.
Na závěr se zamyslete nad tím, co můžete delegovat nebo zrušit úplně. Týdenní úklid můžete zkrátit na nejnutnější úkony a zbytek nechat na víkend, kdy vám pomůže i partner. Nákupy plánujte dopředu, abyste nestáli každý den fronty. A nezapomeňte, že není ostuda požádat o pomoc kamarádku, která pohlídá děti, nebo kolegu, který zastoupí na poradě. Rodina a práce nikdy nebudou dokonale vyvážené, ale s těmito pravidly se dá žít spokojeně a bez pocitu viny.
Jak z jídla udělat hru, ne boj Velmi účinné je servírovat jídlo tak, aby bylo vizuálně atraktivní. Zelenina nakrájená na kolečka může připomínat auta, sýr zase měsíčky. Nemusíte vytvářet umělecká díla, stačí změnit talíř, použít malé formičky na sušenky a vykrajovat z chleba nebo ovoce tvary. Dítě pak jídlo vnímá jako hru, ne jako povinnost. Důležité je také zachovat klid – pokud dítě jídlo odmítne, nereagujte výčitkami ani dlouhým domlouváním. Jídlo není odměna ani trest, je to přirozená potřeba.
Nezapomeňte ani na koupelnu a kuchyni. Zde platí, že dveře by měly být vždy zavřené a vybavené pojistkou, pokud zrovna nejsou pod dozorem. V koupelně dejte pozor na vlhkou podlahu, na kterou si miminko může snadno sednout, ale i na toaletní potřeby a kosmetiku, které by měly být ve vyšší skříňce. V kuchyni pak chraňte sporák a troubu – ideální jsou krytky na ovládací prvky, které zabrání náhodnému zapnutí.
Na závěr si uvědomte, že zabezpečení domácnosti není jednorázová záležitost. Jakmile miminko začne lézt, pak sedět, stoupat a chodit, objevují se nová rizika. Proto si každých pár týdnů projděte byt znovu, a to vždy z aktuální výšky vašeho dítěte. Tím, že připravíte prostředí dřív, než se problém stane, získáte klid na to, abyste si mohli užívat jeho objevování světa bez neustálého stresu a strachu.
Co si ověřit dřív, než začnete plánovat? Nejprve si pohlídejte, jak zvládáte péči o prvního potomka. Pokud se stále potýkáte s dětským pláčem, nočním buzením a vlastním vyčerpáním, další těhotenství situaci nevyřeší, ale prohloubí. Důležité je, abyste se s partnerem domluvili na rozdělení povinností tak, aby jeden z vás nebyl trvale přetížený. Vyzkoušejte si týdenní režim, kdy každý z vás má pevně stanovený čas na spánek i na svůj volný čas – teprve pak zjistíte, zda máte skutečnou rezervu.