Prvním krokem je změnit tón a délku sdělení. Místo desetiminutového monologu o špatných známkách použijte tři věty a pak počkejte. Ticho působí silněji než hromada slov. Když se vám zdá, že vás neposlouchá, zkuste říct: "Potřebuju, aby ses zamyslel nad tím, co se stalo. Až to budeš vědět, ozvi se." Tím dáváte najevo důvěru a přenášíte odpovědnost na něj – to puberťáci oceňují.
Další pastí je nedostatečná příprava na nudu. Pokud dítěti vypnete obrazovku, ale nenabídnete žádnou alternativu, začne se nudit a vy budete v pokušení mu tablet vrátit. Připravte si seznam činností, které dítě baví – od kreslení po stavění kostek – a mějte ho po ruce. Zároveň si dejte pozor na vlastní nervozitu. Když uklízíte a dítě za vámi chodí s tím, že se nudí, je lákavé pustit mu pohádku, abyste měli klid. To je v pořádku, pokud to není jediná strategie. Naučte dítě, že nuda je přirozená a že si poradí i bez vás.
Další oblastí jsou hračky na tlačení a tahání. Ve dvou letech dítě zdokonaluje chůzi a rádo něco vozí. Vozítko s tyčí, které lze tlačit, nebo zvířátko na provázku – to vše podporuje rovnováhu a orientaci v prostoru. Pozor na vozítka s ostrými hranami nebo malými kolečky, která se snadno převrhnou. Ideální je stabilní dřevěná konstrukce s velkými gumovými koly. Zkuste s dítětem postavit překážkovou dráhu z polštářů a nechte ho vozit hračku přes ni – trénujete tím nejen motoriku, ale i řešení problému.
Další pastí je hodnocení a nálepkování. Místo "Ty jsi ale nemožný, že nemáš uklizeno" řekněte "Vidím, že máš na stole hromadu věcí. Jak to chceš vyřešit?". Vyhnete se konfliktu a donutíte ho k odpovědnosti. Také se vyhněte sarkasmu a ironii, které teenager vnímá jako ponižování. Pokud se vám zdá, že reaguje přehnaně, počkejte s řešením až vychladne – ve vzteku stejně nefunguje racionální argumentace.
Typická chyba: hračka, která dělá všechno za dítě Nejčastější chybou rodičů je kupovat elektronické hračky s mnoha světly, zvuky a tlačítky. Dítě je sice na chvíli zaujmou, ale rychle se unaví – protože nemusí nic vymýšlet. Pasivní sledování blikání nerozvíjí kreativitu ani logické myšlení. Mnohem hodnotnější jsou jednoduché dřevěné nebo látkové hračky, které umožňují vlastní interpretaci. Například dřevěné ovoce na krájení: dítě se učí napodobovat činnost dospělého, používá sílu a trénuje přesnost. Kvalitní dřevěná hračka vydrží roky a lze ji předávat dál, což se o plastovém bzučícím králíkovi říct nedá.
Rozhodování mezi vaginálním porodem a císařským řezem patří k nejzásadnějším okamžikům těhotenství. Neexistuje univerzálně správná volba – každá cesta má své přednosti i rizika, a to jak pro matku, tak pro dítě. Nejprve si ujasněte, co je pro vás prioritou: rychlost rekonvalescence, kontrola nad průběhem, nebo minimalizace bolesti? Tyto otázky si položte v klidu, nejlépe s partnerem a s lékařem, který zná váš zdravotní stav.
Nezapomínejte, že nejlepší didaktickou hračkou pro dvouleté dítě je sám rodič. Dítě se učí nápodobou, takže když si s ním sednete a ukážete mu, jak postavit věž nebo jak nakrmit panenku, získáváte maximum. Hračka bez dospělého je jen předmět. Vyhraďte si každý den alespoň patnáct minut na společnou hru – během ní můžete pozorovat, co dítě baví, a podle toho vybírat další hračky. Tento čas je důležitější než sebelepší katalogový hit.
Důležité je také zvážit možnost tzv. přirozeného porodu po císařském řezu (VBAC). Pokud jste už jednou rodila císařem, není to automaticky důvod k dalšímu zákroku. Riziko ruptury dělohy sice existuje, ale u pečlivě vybraných kandidátek je nízké. Nechte si proto od lékaře vysvětlit konkrétní čísla pro váš případ – na internetu najdete obecné statistiky, ale ty nemusejí odpovídat vaší situaci. Vždy se ptejte na důvody, proč je zrovna váš případ vhodný pro jednu či druhou variantu.
Při výběru vždy myslete na bezpečnost. Zkontrolujte, zda hračka nemá malé části, které by šly utrhnout, ostré rohy nebo dlouhé šňůry – ty představují riziko uškrcení. Nátěr by měl být zdravotně nezávadný, ideálně vodou ředitelný. Dřevěné hračky jsou obecně lepší volbou než plastové, protože jsou pevnější a neobsahují tolik chemických barviv. A pokud hračka vydává zvuk, měl by být tichý a ne dráždivý – hlasité pípání může dítěti poškodit sluch.
Důležité je také nastavit pravidla pro společné chvíle. Pokud jste celý den v práci a večer si chcete sednout k televizi, dítě to vnímá jako vzor. Zkuste alespoň jeden večer v týdnu bez obrazovek – nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Místo toho si povídejte, hrajte hry nebo čtěte. Nemusíte hned rušit všechny večerní filmy, ale vytvořte si rituál, který bude pro dítě bezpečný a předvídatelný. Když uvidí, že i vy vydržíte bez telefonu, bude pro něj snazší přijmout omezení.