První krok je rozdělení bytu na samostatné okruhy. Světla se vedou zvlášť, zásuvky v obytných místnostech zvlášť, kuchyňská linka zvlášť, koupelna zvlášť a spotřebiče s vysokým příkonem (trouba, varná deska, bojler) dostávají každý vlastní okruh. Do koupelny patří proudový chránič s citlivostí 30 mA, do kuchyně rovněž. Typická chyba je natahat všechny zásuvky na jediný okruh 16 A — při současném provozu rychlovarné konvice a mikrovlnky jistič vypadne, případně se přehřeje vodič.
Když se žaluzie nemají o co opřít U vnitřního zateplení se nejčastěji řeší žaluzie předokenní, případně vnitřní rolety. Předokenní žaluzie se kotví do ostění nebo do rámu okna. Po zateplení se ostění zúží a izolace může zakrýt místo, kam se má konzola připevnit. Proto je nutné vést nosné profily ještě před zateplením, nebo zvolit žaluzie s držákem na rám. Pozor na to, že izolace nesmí bránit pohybu lamel. Pokud se rolety montují do nadokenního prostoru, musí být schránka přístupná a izolace ji nesmí obalit tak, že by se nedala vyjmout.
Horní montáž znamená, že dřez dosedne na desku a jeho okraj zůstane viditelný. Je jednodušší na výměnu, nevyžaduje tak přesný výřez a unese i těžší kompozitový dřez. Drží na tmelu a sponách, takže při montáži je potřeba hranu desky odmastit a tmel nanést v souvislé vrstvě. Typická chyba je slabá vrstva tmelu jen v rozích – po pár měsících začne okraj prosakovat. Spodní montáž je ukrytá pod deskou, lépe se stírá voda a působí čistším dojmem. Vyžaduje ale pevnou desku, nejlépe kamen nebo kompozit, a přesný výřez. U nerezu se spodní montáží počítejte s viditelným lepeným spojem, u granitu je spoj méně nápadný.
Větrná třída udává, do jaké rychlosti větru výrobce zaručuje, že markýza zůstane funkční a nerozbije se. Pro volně stojící balkon ve vyšším patře je minimum třída 2, bezpečnější je třída 3. Pozor: třída platí pro správně namontovanou markýzu a při dodržení předepsaného sklonu. Mnoho lidí skloní markýzu příliš, aby zakryla celý balkon, a tím zvětší plochu, do které se opře vítr. Následkem je vytržené rameno nebo ohnutá konzola. Sklon držte v rozmezí, které uvádí výrobce, obvykle 15–25 stupňů.
Nekupujte hlavici, která nemá aretaci proti přetočení a značky pro nastavení. Bez nich se při každém otáčení ztratíte a přestanete rozumět tomu, co jste vlastně nastavili. Programovatelné hlavice mají smysl jen tam, kde topíte nepravidelně. V běžném bytě s pevným režimem přinese programování víc zmatku než úspory.
Postup je následující: nejprve změřit hloubku ostění a rozhodnout, zda parapet ponese izolace, nebo zda se použije konzolový systém. Potom určit typ žaluzií a přesné kotvicí body. Teprve poté se lepí izolace, a to tak, aby obalila ostění až k rámu, ale nebránila montáži. Parapet se osadí do pěny nebo lepidla se spádem a utěsní se pružným tmelem. Žaluzie se montují až po dokončení izolace, pokud to konstrukce dovolí.
Těsnění rozhoduje víc než tloušťka kříd
Vnitřní zateplení panelového bytu mění tloušťku obvodové stěny směrem do interiéru. Zatímco u vnějšího zateplení se parapet a žaluzie řeší na fasádě, tady se vše odehrává uvnitř místnosti. Právě proto je potřeba vyřešit okenní detail dřív, než se začne lepit izolace. Jinak se dostanete do situace, kdy je stěna hotová a není kam umístit parapet ani konzoly pro žaluzie.
Parapetní deska se standardně podpírá o zeď pod oknem. Když ale na zeď přidáte izolaci tlustou pět až deset centimetrů, parapet se posune nahoru a zkrátí se jeho hloubka. Pokud zůstane původní deska, bude přes izolaci přečnívat jen pár centimetrů a voda z okna může stékat po fasádě izolace. Řešením je nový, hlubší parapet, který sedí na izolaci, nebo vytvoření izolačního soklu pod parapetem. Deska musí mít spád od okna alespoň dva stupně a přesahovat přes izolaci o dva až tři centimetry.
Výsledek závisí na pořadí prací. Kdo vyřeší parapet a žaluzie před zateplením, ušetří si dodatečné úpravy a předejde kondenzaci. Kdo začne izolací, bude pravděpodobně řezat hotovou stěnu a hledat náhradní řešení. Proto je lepší strávit hodinu plánováním než pak bourat, co už drží.
Typická chyba je, že se nejdřív nalepí izolace a teprve pak se hledá řešení pro parapet a žaluzie. Řemeslníci pak musejí izolaci řezat, čímž vznikají tepelné mosty a estetické vady. Další častá chyba je podcenění rosného bodu. Vnitřní izolace posouvá rosný bod do konstrukce a hrozí kondenzace. Parapet i prostup pro žaluzie musí být parotěsně uzavřené, jinak vlhkost proniká do izolace a ta ztrácí vlastnosti.