Psa položte na bok, uvolněte mu obojek a dýchejte s ním. Sledujte sliznice v tlamě a na očních spojivkách. Bledé, modré nebo naopak jasně červené sliznice znamenají vážný stav. Měřte dech a tep, pokud to umíte. Zaznamenejte čas a změny. Pokud pes přestane dýchat, zahajte umělé dýchání. U malých plemen zakryjte tlamu i nos, u velkých jen nos a dýchejte do nosu. Stlačujte hrudník v místě, kde se dotýká loket, frekvencí přibližně 100 stlačení za minutu. Střídejte dva vdechy a třicet stlačení. Nepřestávejte, dokud nepřijede pomoc.
Nejčastější chyba je nekonzistence. Jeden člen rodiny psa pustí ke dveřím, protože spěchá, druhý ho posílá na místo. Štěně se pak učí, že pravidla platí jen někdy, a zkouší to dál. Další chybou je trestat štěkání nebo skákání, aniž by pes měl jinou možnost. Potřebuje vědět, co místo toho dělat. Proto je místo na ležení nebo sezení u dveří tak důležité.
U skutečných příchodů návštěvy je potřeba mít štěně na vodítku nebo za brankou. Návštěva nesmí psa hladit, dokud je vzrušený. Počkejte, až se pes stáhne do klidu, klidně ho pochvalte a teprve potom nechte člověka vejít. Pokud štěně znovu vyskočí, návštěva se otočí a odejde. Toto je pro psa nepříjemné, ale jasné. Většina štěňat pochopí po pár opakováních, že skákáním o návštěvu přichází.
Venku používejte stále stejné místo a stejný povel, například „hajdy" nebo „vyčůrej se". Vyslovujte ho klidně a opakujte, dokud se nevyprázdní. Po úspěchu odměňte pamlskem nebo hrou ihned na místě. Pokud se nic nestane do deseti minut, vraťte se domů a za deset minut to zkuste znovu. Štěně se tak učí, že venčení má jasný začátek i konec.
Vytrvalost v maličkostech přinese výsledek: pes zůstane na svém místě, i když se otevřou dveře. Nebude to za týden, ale při každodenním krátkém tréninku se to stane normou. Klid u dveří není trik, je to návyk, který se vyplatí při každém příchodu domů.
Kdy tedy začít? U velkých plemen, jako je německý ovčák, labrador nebo bernský salašnický pes, se vyplatí začít kolem jednoho roku věku, kdy se dokončuje růst. U psů s predispozicí k dysplazii, po úrazech nebo u starších jedinců nad sedm let se doplňky podávají průběžně. Naopak u mladého psa bez zátěže a bez potíží nemá smysl sypat do něj všechno, co je na trhu – zbytečně zatěžujete játra a ledviny.
Co hlídat během jíz
Co dělat, když se pes u dveří rozruší Jakmile štěně zvládá klid při otevírání dveří bez lidí, přidejte pohyb. Nechte někoho z domácnosti vycházet a vcházet, zatímco vy stojíte u psa. Pokud se zvedne, neposílejte ho zpět silou. Jednoduše zavřete dveře, dokud se neposadí nebo nelehne. Teprve pak je otevřete. Tento princip „klid otevírá dveře, vzrušení je zavírá" je pro psa srozumitelnější než jakýkoli povel. Opakujte to v krátkých blocích, maximálně dvě minuty, a vždy skončete ve chvíli, kdy se daří.
Počítejte s tím, že pokrok nebude rovnoměrný. V cizím prostředí nebo po dlouhé nepřítomnosti se štěně může vrátit o krok zpět. To neznamená, že metoda nefunguje. Zkraťte vzdálenost, snižte nároky a znovu budujte klid. Pokud má pes tendenci vrčet nebo se krčit, nepokračujte přes odpor. Zavolejte odborníka na chování, protože strach se nedá odnaučit pouhým opakováním.
Mezi nejčastější chyby patří koupání příliš často. Zdravý pes s normální srstí nepotřebuje koupel každý týden, obvykle stačí jednou za dva až tři měsíce, případně když se ušpiní nebo zapáchá. Další chybou je nechat psa po koupeli venku na studeném větru nebo ho pustit běhat do mokré trávy. Rizikem je i mytí hlavy sprchou pod tlakem, kdy voda vnikne do uší a způsobí zánět. Pokud pes trpí kožním problémem, epilepsií nebo má čerstvě po operaci, koupel nejdřív konzultujte s veterinářem. Stejně tak nepoužívejte přípravky proti blechám a klíšťatům bezprostředně před koupelí, mohly by ztratit účinnost.
V noci nastavte budík na pevné časy a štěně noste ven na rukou, aby se cestou nevyčůralo. Po návratu ho dejte zpět do pelíšku bez hraní a mazlení. Postupně intervaly prodlužujte, až zvládne celou noc. Pokud se po měsíci pravidelnosti nehody opakují, zkontrolujte, zda nemá zdravotní problém, nebo zda venčení není příliš krátké. Výcvik na nočník není o dokonalosti, ale o tom, kolik příležitostí k úspěchu štěněti dáte.
Začněte mimo skutečný provoz. Než začnete řešit příchody návštěv, nacvičte se štěnětem klid na místě, které je od dveří pár kroků. Potřebujete podložku nebo pelíšek, který bude mít pevné místo. Každé odcházení a přicházení doma opakujte desítkykrát denně, ale vždy krátce. Otevřete dveře, zavřete, odejděte do jiné místnosti, vraťte se. Štěně dostane pamlsek pouze tehdy, když zůstane na místě. Ne když přiběhne.