Během nepřítomnosti nechte psa v klidné místnosti s pelíškem, ne u dveří, kde slyší každý krok na chodbě. Pomůže rádio nebo bílý šum, ale hlasitost jen taková, aby nerušila. Žádné hračky, které vrhají stín nebo vydávají ostré zvuky. Naopak vhodná je hračka, do které se dá vmáčknout pamlsek – zaměstná hlavu a spojí samotu s příjemným zážitkem.
Mezi nejčastější otravy patří rodenticidy, antifreeze, čokoláda, hroznové víno, cibule a některé rostliny. Antifreeze je extrémně nebezpečný – i malé množství poškozuje ledviny nevratně. Čokoláda s vysokým obsahem kakaa způsobuje srdeční arytmie a křeče. Hroznové víno a rozinky vedou k selhání ledvin, i když pes sní jen pár kusů. Cibule a česnek poškozují červené krvinky. U rostlin pozor na difenbachii, oleandr, lilii a konvalinku.
Prvním krokem je zhodnotit celkový stav štěněte, ne jen samotné zvracení. Mírná reakce vypadá tak, že štěně jednou nebo dvakrát vyzvrací, je trochu unavené, ale do několika hodin se zvedne a začne znovu pít. Pokud se po zvracení ihned staví a zajímá se o okolí, pravděpodobně jde o přechodnou reakci. Naopak varovné signály jsou: zvracení více než třikrát za sebou, krev ve zvratcích, průjem, otok obličeje, sípání, bledé dásně, třes nebo bezvládnost. V takovém případě nečekejte a jeďte na kliniku ihned.
Jak ucho vyčistit, aniž byste ublížili Připravte si čistící roztok určený pro kočky, gázu nebo vatový tampon a ručník. Vatové tyčinky do ušního kanálku nepatří — zatlačují maz hloub a snadno poraní bubínek. Kočku položte na klín nebo ji nechte sedět, hlavu zafixujte dlaní u krku, ne za ucho. Do ušního boltce nakapejte několik kapek roztoku, boltec jemně promněte u základny, aby se tekutina dostala dovnitř. Potom pusťte kočku, ať se sama vytřepe. Nakonec gázou nebo tamponem otřete jen to, co je vidět — boltec a vnější záhyby. Do kanálku nesahejte prstem ani ničím jiným.
Přepravka není jen obal, do kterého kočku na cestě uklidíte. Je to prostor, ve kterém stráví celou cestu, ať už trvá deset minut k veterináři, nebo několik hodin autem. Když je malá, špatně větrá nebo se v ní kočka nedokáže postavit, zvíře se stresuje, může se pomočit, pokusit se o útěk nebo se zranit. Výběr se proto neřídí barvou ani tím, co zrovna mají v regálu, ale rozměry kočky, způsobem přepravy a tím, jak často ji budete přenášet.
Prevence je jednodušší než záchrana. Chemikálie, léky a potraviny ukládejte mimo dosah psa, venčete ho na vodítku v místech, kde se mohou vyskytovat návnady na hlodavce, a nikdy mu nedávejte lidské jídlo, které mu může ublížit. Když pes přesto něco pozře, nepodceňujte to a nečekejte na „lepší zítra". Rychlá a správná první pomoc je to, co rozhoduje o tom, jestli pes přežije.
Jak trénovat odchod po malých krocích První pravidlo: žádné dramatické loučení ani vítání. Vezměte klíče, oblečte se, ale zůstaňte doma. Několikrát za den tyto úkony opakujte, aniž byste vyšli. Pes si zvykne, že klíče neznamenají konec. Pak otevřete dveře, na vteřinu je zavřete a vraťte se. Postupně prodlužujte na pět, deset, třicet vteřin. Vždy se vracejte dřív, než pes začne být neklidný. Pokud už kňučí, příště zkraťte čas.
Pes, který štěká, kňučí nebo ničí zařízení vždy, když odejdete, nemusí mít separační úzkost. Často jde jen o nudu nebo nezvládnutý návyk. Rozdíl je zásadní: úzkost je panická reakce na osamění, nuda je nedostatek stimulace. Pokud pes po vašem odchodu nejdřív chvíli pokojně leží a teprve po dvaceti minutách začne běsnit, spíš se nudí. Když začne okamžitě vrčet, škrábat dveře a slintat, jde o úzkost. Podle toho volte postup.
Cestou k veterináři udržujte psa v teple, ale nepřehřívejte ho. Pokud zvrací, uložte hlavu níže než tělo, aby se nezadusil. Nedávejte mu jídlo ani vodu – prázdný žaludek usnadní případný zákrok. Vezměte s sebou všechny obaly, zbytky a informaci o čase pozření. Zavolejte do ordinace předem, ať se připraví na příjem a případné podání antidota.
Do ucha se pouštíte jen tehdy, když je k tomu důvod: viditelný nános mazu, tmavé hrudky, nepříjemný zápach, časté třepání hlavou nebo škrábání. V takovém případě nejprve zjistěte, proč se maz hromadí. Ušní roztoči, plísně, bakterie nebo cizí těleso vyžadují veterinární léčbu, ne domácí úklid. Čištění bez odstranění příčiny problém jen oddálí.
Prevence začíná už před samotným očkováním. Den před aplikací vakcíny by štěně mělo dostat lehčí jídlo, být v klidu a bez stresu z cestování. Po očkování ho neberte na dlouhé procházky ani do kolektivu neznámých psů. Pokud už v minulosti mělo po vakcíně silnou reakci, řekněte to veterináři předem – může zvolit šetrnější postup nebo jiný typ přípravku. Většina štěňat nakonec zvládne očkování bez větších potíží a mírné zvracení odezní do jednoho dne.