Nejprve psa důkladně pročešte. Odstraníte uvolněnou srst, která by se ve vodě slepila a po uschnutí vytvořila zacuchance. Pročešte i ocas, uši a oblast za předními tlapkami. Pokud má pes delší srst, rozdělte ji na prameny a proberte je prsty. Tím se výrazně zkrátí doba schnutí a sníží riziko, že se srst po koupeli zatvoří do pevných chomáčů, které už rozčesat nejdou.
Povlak musí být snímatelný a pratelný na vyšší teplotu, ideálně v pračce bez chemického čištění. Pes v pelíšku líná, sliní a občas přinese bláto. Praktický je pelíšek s vnitřní vložkou, kterou vyjmete a vyperete zvlášť. Ušité pelíšky z levných materiálů se po pár praních rozpadnou ve švech, proto zkontrolujte prošití a zipy ještě v prodejně. Sledujte, zda pes pelíšek okusuje. Spolknutá výplň je důvod k návštěvě veterináře, a to i u psa, který jinak nic neničí.
Důležité je také prostředí v autě. Přepravku při jízdě zajistěte, aby se neposouvala. Položte ji na sedadlo nebo na podlahu za sedadlo spolujezdce, nikdy ne na klín. Do přepravky dejte savý podložka pro případ nehody a přes celou přepravku přehoďte lehkou látku, která omezí výhled ven. Kočky uklidňuje ticho a teplo, ne otevřená okna ani hlasité rádio. V zimě přepravku nevyhřívejte fénem, stačí ji nechat v temperovaném prostoru.
Pomáhá i to, když pes dostane jasný signál, že se jde. Před vykročením řekněte krátké slovo nebo pískněte a teprve pak vykročte. Pes se naučí sledovat vás, ne okolí. Během chůze občas změňte tempo nebo směr, aniž byste na psa mluvili. Tím ho nutíte dávat pozor, kde jste. Pokud pes táhne k jinému psovi nebo ke stromu, nechte ho, ať se zastaví sám, a vy stojte. Nikdy ho netahejte zpět k sobě, protože tím tah jen posilujete.
Typická chyba je stříhat drápek na jeden velký řez. Další častou chybou je stříhat zespodu místo z boku. Drápek se má stříhat v úhlu, který kopíruje jeho přirozený růst, tedy spíš šikmo dolů. Pokud pes cukne, neznamená to, že vás chce potrestat. Pravděpodobně jste se dotkli dřeně nebo ji nadzvedli tlakem nástroje. V tu chvíli přestaňte, pochvalte psa a dejte mu pauzu. Nikdy nepokračujte silou, jinak si pes spojí stříhání s bolestí a příště bude mnohem těžší ho udržet.
Po každé hygieně zkontrolujte, zda kůže není zarudlá, zda se neobjevují strupy nebo výtok. Tyto změny znamenají návštěvu veterináře, ne další koupel. Pokud zvíře při manipulaci vrčí nebo se snaží utéct, nepokračujte silou – naučte ho nejdřív klidně stát a dotyk snášet. Trpělivost a odměna po každém kroku zvládnou víc než pevné držení.
U psů i koček platí, že se zvíře nemá koupat častěji než jednou za čtyři až šest týdnů, pokud není zrovna zablešené nebo zablešené od bláta. Častější koupání strhává ochranný kožní film a vede k suché, svědivé kůži. Používejte výhradně šampon určený pro daný druh – lidský šampon má jiné pH a kůži zvířete poškodí. Před koupelí zvíře důkladně vyčešte, jinak se srst slepí a voda se dostane až ke kůži jen částečně.
Intimní hygiena psa a kočky není kosmetický přepych. Zanedbaná péče se během několika dní projeví zápachem, zánětem kůže a u samic i vážnými infekcemi močových cest. Naopak pravidelná a správně provedená hygiena zabrání většině problémů dřív, než vzniknou. Rozhoduje přitom postup, ne frekvence za každou cenu.
U samců i samic je potřeba pravidelně kontrolovat oblast pod ocasem. Dlouhosrsté rasy mají kolem řitního otvoru slepenou srst, která zadržuje vlhkost a vytváří živnou půdu pro bakterie. Sestřihněte ji nůžkami s tupou špičkou, případně použijte strojek na krátko. U koček, které se přestaly samy čistit, je to první signál, že něco není v pořádku – často jde o bolest zubů nebo kloubů.
Kde se dělají nejčastější chyby Největší chybou je koupat pouze tělo a vynechat oblast kolem očí, uší a řitního otvoru. Právě tam se hromadí sekret a vzniká zápach. Oči otírejte vždy od vnitřního koutku ven, každé oko zvlášť a vždy čistým tamponem. U uší nikdy nepoužívejte vatové tyčinky do zvukovodu – zatlačíte nečistoty hlouběji a můžete protrhnout bubínek. Stačí vlhký tampon a jemný pohyb po vnějších záhybech.
Analní žlázky se samy vyprázdní při každé stolici. Pokud zvíře „sáňkuje" zadkem po zemi nebo si kouše okolí řitního otvoru, žlázky jsou přeplněné. Nikdy je nevtlačujte násilím – hrozí protržení a infekce. Naučte se správný jemný tlak zvenčí nebo tento úkon přenechejte veterináři. Stejně tak nikdy neaplikujte žádné přípravky do pochvy bez doporučení odborníka.