Kočka se přepravky nebojí proto, že by v ní bylo něco špatného. Bojí se toho, co přepravka představuje: jízdu autem, čekárnu, cizí pachy a manipulaci, kterou nemá pod kontrolou. Pokud přepravku vytáhnete ze sklepa pět minut před odjezdem, kočka si spojí tento předmět s nepříjemným zážitkem a příště se před ním schová. Cílem je proto přepravku zviditelnit dlouho předtím, než ji budete skutečně potřebovat.
Typická chyba je kupovat přepravku na poslední chvíli, den před cestou. Kočka ji musí nejdřív přijmout za svou. Nechte ji doma otevřenou na zemi, dejte dovnitř oblíbenou deku nebo hračku a krmte kočku v blízkosti. Nikdy ji do přepravky netlačte ani ji tam nezavírejte jako trest. Pokud ji používáte jen na cestu k veterináři, spojí si ji s nepříjemným zážitkem. Občasné krátké výlety po bytě nebo návštěva klidného místa v přepravce tomu zabrání.
Během převozu udržujte psa v teple. Podložte ho dekou, ale nezakrývejte mu hlavu. Pokud zvrací, nechte hlavu níže než tělo, aby se neudusil. Nikdy nepodávejte jídlo, pití ani mléko. Mléko neutralizuje jen některé jedy a u jiných zhoršuje vstřebávání. Nepodávejte aktivní uhlí v domácích podmínkách — může zablokovat dýchací cesty a lékař ho musí podat ve správném poměru k váze. Také nezkoušejte „vytáhnout" jed solí nebo hořčicí. Tyto metody způsobí další otravu.
Kočka, která se často koupe nebo žije ve vlhkém prostředí, opotřebovává obojek proti blechám jinak než kočka suchá. Voda a šampon uvolňují účinnou látku z povrchu obojku rychleji, takže ochrana může skončit dřív, než výrobce uvádí. Pokud kočku myjete pravidelně, musíte počítat s tím, že obojek nevydrží celou deklarovanou dobu.
Použijte vodítko jako signál, ne jako brzdu Vodítko proti tahání má smysl jen tehdy, když pes cítí rozdíl mezi tahem a volnem. Krátké škubnutí nebo trvalý tlak nic neřeší, jen psa frustruje. Lepší je pracovat s napětím: jakmile se vodítko napne, zpomalte nebo zastavte. Pes se musí naučit, že napnuté vodítko znamená stop. Jakmile se vodítko povolí, okamžitě pokračujte v chůzi. Tím se učí, že tah ho nikam nedostane, kdežto klidná chůze ano.
Mezi typické chyby patří nasazení obojku na mokrou srst. Vlhkost pod obojkem dráždí kůži, vzniká zarudnutí a kočka si místo intenzivně líže. Další chybou je utažení na pevno. Obojek má být tak volný, aby se dal podsunout jeden prst, ale zároveň aby ho kočka nepřetáhla přes hlavu. U koček, které se často myjí, kontrolujte stav obojku každý týden – jestli nebledne, nepraská a nepáchne.
Pes, který na vodítku tahá a zároveň skáče na kolemjdoucí, nemá jen problém s vodítkem. Skákání je způsob, jak se dostat k tomu, co ho vzrušuje – k člověku, k pachu, k podnětu. Vodítko proti tahání proto nepoužívejte jako samostatný nástroj. Musí být součástí širší práce: pes se musí naučit, že klidné chování vede k odměně a že skok nikam nevede.
Postupujte po malých krocích. Nejdřív trénujte v klidném prostředí, kde potkáte málo lidí. Teprve až pes zvládá klid u nohy, přidejte rušnější místo. Vždy mějte po ruce odměnu, kterou pes dostane za to, že zůstane na zemi. Pokud se nedaří, zkraťte vzdálenost od lidí nebo snižte náročnost. Vyhněte se situacím, kdy pes před vámi vyskočí na cizího člověka – každý takový zážitek upevňuje nežádoucí vzorec. Vodítko proti tahání je pomocník, ale rozhoduje vaše důslednost a ochota měnit vlastní návyky.
Před cestou zkontrolujte, zda přepravka neklouže na sedadle. Podložte ji ručníkem nebo protiskluzovou podložkou a zajistěte pásem. Kočku nikdy nenechávejte v přepravce samotnou v rozpáleném autě. Na delší cestu přibalte podložku, která se dá vyprat, a sáček na případné nehody. Do přepravky nedávejte misku s vodou – vystříká se. Raději nabídněte vodu při zastávce. Pokud kočka cestu snáší špatně, poraďte se s veterinářem o vhodném postupu, ne o lécích na vlastní pěst.
Typická chyba je trestat psa za skok až po něm. Pes nespojí trest se skokem, ale s vaším příchodem nebo s přítomností člověka. Další chybou je nechat psa skákat na některé lidi a na jiné ne. Pokud to jednou dovolíte, pes si bude zkoušet, kdy to projde. Stejně tak nepomůže, když vodítko proti tahání používáte jen na některých místech. Pes potřebuje jasná pravidla všude – doma, na ulici, v parku.
Nejčastější chybou je přepravka, která je příliš velká, špatně se otevírá nebo nemá dost větrání. Druhou je její pozdní pořízení. Třetí je zapomenutí na bezpečnost v autě. Když vyberete přepravku, která kočce sedí velikostí, dá se otevřít z více stran a neklouže, uděláte pro pohodu zvířete víc než jakákoli hračka. Cesta pak může proběhnout v klidu – pro kočku i pro vás.