Retrospektiva je nejdůležitější schůzka. Bez ní se tým neposune. Každý sprint si vyhraďte hodinu a ptejte se: co fungovalo, co ne, co změníme. Vyberte jednu až dvě konkrétní změny a ty opravdu proveďte. Ne obecné fráze, ale měřitelné kroky. Například „příští sprint omezíme počet rozdělaných úkolů na tři na osobu". Po dvou sprintech vyhodnoťte, zda to pomohlo. Pokud ne, změňte přístup. Retrospective nemá být stížnostní kroužek, ale místo pro experimenty.
Velmi častá chyba začátečníků je ignorovat minimální podporovanou verzi systému. Když ji nastavíš příliš vysoko, připravíš se o část uživatelů. Když příliš nízko, budeš muset řešit spoustu kompromisů. Zvol kompromis, který odpovídá tomu, co chceš dělat. U moderních komponent vždy ověř, jestli fungují i na starších zařízeních, a případně použij náhradní řešení. Testuj na skutečném telefonu, ne jen v emulátoru. Emulátor nezachytí všechny problémy s výkonem, baterií nebo oprávněními.
TypeScript tedy není otázka módy, ale velikosti a životnosti kódu. Malý nástroj zvládnete bez něj. Větší aplikace s více vývojáři a delší životností ocení, že chyby vidíte dřív a rozhraní jsou popsaná. Rozhodující není, zda typy používáte, ale zda je používáte poctivě. Jakmile začnete obcházet kontrolu přes „any" a tvrzení typů, přestává mít nástroj smysl a zůstane jen pomalejší zápis.
Scrum není metodika, kterou koupíte a nasadíte. Je to rámec, který funguje jen tehdy, když tým pochopí jeho principy a přizpůsobí je realitě. V českém prostředí často narazíte na dvě krajnosti: buď se Scrum zavede formálně a nikdo nezmění způsob práce, nebo se tým snaží dodržet všechny rituály do puntíku a ztrácí čas administrativou. Praxe ukazuje, že největší problémy vznikají v komunikaci a v nedostatku disciplíny, ne v nástrojích.
U GraphQL počítejte s tím, že cachování je složitější. REST odpověď na konkrétní URL se cachuje automaticky, GraphQL dotaz je obvykle POST na jediný endpoint. Řešením je persistované dotazy s GET a krátkodobá cache na úrovni polí, ale chce to plán. Také sledujte, jak řešíte chyby: GraphQL vrací 200 i při částečném selhání, takže klientský kód musí kontrolovat pole errors, ne jen HTTP status.
Pojmenování a struktura rozhodují o čitelnosti Druhý návyk je pojmenování. Název testu má popsat, co se testuje a jaký výsledek se očekává. Formát Metoda_Stav_OcekavanyVysledek se osvědčil, protože z výpisu selhání okamžitě poznáte, co přestalo fungovat. Vyhněte se názvům jako Test1 nebo TestMetody. Stejně důležité je členění do tříd podle testované jednotky, ne podle typu testu. Pokud máte třídu pro validaci a třídu pro výpočet, držte je oddělené. Runner pak filtruje podle jmenných prostorů a vy spouštíte jen to, co potřebujete.
Prvním krokem je sestavit produktový backlog. Vlastník produktu musí být jedna osoba, ne výbor. Backlog nemá být seznam všech nápadů, ale prioritizovaný seznam položek, které přinášejí hodnotu. Uživatelské příběhy pište krátce: role, cíl, důvod. Vyhněte se technickým detailům, ty patří do akceptačních kritérií. Pokud tým nemá jasnou vizi, každý sprint se zvrhne v hádku o tom, co je důležitější. Vlastník produktu musí být dostupný a rozhodovat. Pokud tomu tak není, Scrum skončí jako demokracie, která nikam nevede.
Extrakce a přesun jako rutina Extrakce metody nebo proměnné (Refactor >Extract Method/Variable) zvládne během vteřiny to, co by ručně zabralo desítky minut. Označte blok kódu, spusťte extrakci a IDE vytvoří novou metodu včetně parametrů a návratové hodnoty. Pokud extrahujete příliš mnoho najednou, vznikne metoda s deseti parametry – to je signál, že je lepší rozdělit kód na menší části. Stejně tak Move přesune třídu nebo funkci do jiného souboru a automaticky opraví všechny importy a reference.
První návyk se týká izolace. Každý test musí být nezávislý na pořadí, v jakém ho runner spustí, a nesmí měnit stav, který ovlivní ostatní testy. V praxi to znamená, že sdílená data nevytváříte v jednorázovém setupu na úrovni třídy, pokud je testy pouze čtou a nikdy nemění. Jakmile test zapisuje do statické kolekce, do souboru nebo do databáze, potřebuje vlastní instanci. NUnit k tomu nabízí atributy [SetUp] a [TearDown], které se volají před a po každém testu, nikoli před a po celé třídě. Záměna těchto úrovní je nejčastější příčina testů, které procházejí samostatně, ale padají ve skupině.
Refaktorování často skončí jako ruční přepisování, při kterém se snadno zapomene na okrajové případy. Přitom většina moderních IDE nabízí nástroje, které stejnou práci zvládnou rychleji a bezpečněji. Klíčem je vědět, které funkce použít a kdy. Nejde o hromadné přejmenování všeho, co najdete, ale o cílené zásahy s okamžitou kontrolou.