Balkonové bylinky dělíme na dvě skupiny: vytrvalé, které zimu zvládnou venku, a teplomilné, které bez ochrany uhynou. První krok tedy není nákup fólie, ale určení, co na balkoně skutečně pěstujete. Tymián, oregano, šalvěj, máta a meduňka jsou otužilé a snesou mráz. Bazalka, rozmarýn, pažitka v květináči a majoránka potřebují teplo. U nich je přezimování venku riskantní bez aktivního zásahu.
Ochrana nádoby rozhoduje víc než samotná rostlina Kořeny v květináči promrzají rychleji než v záhonu, protože mráz útočí ze všech stran. Obalte nádobu jutou, bublinkovou fólií nebo starou dekou a obal zajistěte provázkem. Květináč postavte na polystyren, dřevo nebo cihly, nikdy ne přímo na studenou dlažbu. Mezi obal a nádobu nechte mezeru, která funguje jako vzduchová izolace. Zalévejte jen v bezmrazých dnech, nejlépe dopoledne, aby voda stihla vsáknout. Přemokřený substrát v kombinaci s mrazem je nejčastější důvod, proč bylinky na jaře neobrazí.
Během zimy kontrolujte stav každých deset až čtrnáct dní. Když je půda suchá a nemrzne, mírně zalijte, ideálně dopoledne. Sníh na povrchu nechte, izoluje. Naopak odstraňte ledovou krustu, která utěsní substrát a brání výměně vzduchu. Pokud rostlina v květináči zmrzne na kost, neházejte ji hned do kompostu. Počkejte do března, kdy se objeví nové výhony.
Častá chyba je přesazovat do vlhké, utužené zeminy z pytle, která byla přes zimu venku. Substrát nechte předem ohřát na pokojovou teplotu. Další chyba je zalévat hned po přesazení několik dní v kuse – kořeny potřebují vlhko, ale ne bahno. Když listy po přesazení svěsí, není to důvod k panice ani k další zálivce. Je to běžná reakce na přesun a do dvou dnů se srovná. Pokud ne, zkontrolujte, zda květináč stojí v misce s vodou, což je častý důvod uhnívání.
Když budete zaštipovat pravidelně, nepřehnojovat a dopřát rostlině světlo a chladnější zimování, do roka získáte hustý keřík, ze kterého můžete sklízet větvičky průběžně. První známkou správné péče jsou nové výhonky v paždí listů. Pokud se objeví během několika dnů po řezu, děláte to dobře. Když naopak rostlina stagnuje a spodní listy žloutnou, zastavte hnojení, zkontrolujte vlhkost a nechte substrát proschnout.
Bylinky se dají sušit v malých svazcích zavěšených květy dolů, nebo rozložené na papíře či plátně v tenké vrstvě. Svazky nedělejte příliš tlusté, jinak uvnitř zůstane vlhkost. Během sušení je obracejte, aby se vlhkost odpařovala rovnoměrně. Doba závisí na druhu a podmínkách, obvykle to trvá jeden až dva týdny. Hotová bylina se při stisku lístku láme a šustí, stonek praskne. Pokud se ohne jako guma, ještě není suchá a musí zpět na vzduch.
Základem je světlo. Rozmarýn potřebuje alespoň šest hodin přímého slunce denně. Okno orientované na jih nebo jihozápad je ideální. Na severním okně se výhony vytáhnou a listy budou řídké, i když budete zalévat sebelépe. Pokud přirozené světlo nestačí, pomůže běžná bílá kompaktní zářivka umístěná asi 15 cm nad rostlinou, svítit můžete klidně 12 hodin denně. Během zimy ale pozor na průvan od okna — studený vzduch rostlinu oslabí a podpoří hnilobu kořenů.
Rozmarýn na parapetu často vypadá dobře jen první týdny. Pak začnou opadávat spodní lístky, výhony se vytáhnou do délky a rostlina ztratí kompaktní tvar. Není to náhoda. Rozmarýn pochází ze středomoří, kde má hodně světla, málo vody a vzduch, který proudí. české okno, zvlášť v zimě, nabízí pravý opak: málo světla, přemokřený substrát a suchý vzduch z topení. Pokud chcete hustý keřík, musíte těmto podmínkám přizpůsobit péči, ne naopak.
Na jaře odstraňujte obaly postupně, ne najednou. Rostlina po zimě potřebuje aklimatizaci, jinak ji spálí slunce nebo poškodí pozdní mráz. První týden nechte obal jen povolený, další týden odkryjte polovinu a pak teprve úplně. Přesazujte až po posledních mrazech. Kdo tyto kroky dodrží, udrží tymán, mátu, šalvěj i levanduli na balkoně i příští sezonu.
Nadzemní část ochráníte netkanou textilií nebo chvojím. Fólie není vhodná, protože pod ní kondenzuje vlhkost a rostlina hnije. Netkanou textilii připevněte tak, aby se nedotýkala listů, a nechte ji volně dýchat. U teplomilných druhů, jako je rozmarýn nebo bazalka, je bezpečnější přenést je dovnitř. Stačí světlé, chladné místo s teplotou kolem pěti až deseti stupňů, kde nemrzne. Pravidelně kontrolujte výskyt mšic a plísní, které se v uzavřeném prostoru šíří rychle.
Bylinky na balkoně přezimují jen tehdy, když jim před prvními mrazy upravíte podmínky. Rozhoduje nádoba, substrát, vlhkost a poloha. Než udeří teploty pod nulu, udělejte pět věcí popsaných níže. Začněte tím, že rostliny přesunete blíž ke zdi a do závětří. Balkon na severní straně je pro přezimování tvrdší než jižní, ale i tam se dá uspět, pokud omezíte průvan a vlhko.