Jak řízky zasadit a o co se star
Petrželka, pažitka a kopr patří mezi nejčastější bylinky české kuchyně. Petrželku přidávejte do polévek a omáček až po vypnutí plotny, jinak zhořkne. Pažitku nikdy nevařte, pouze ji nasekejte a vmíchejte do hotového jídla. Kopr se hodí k rybám, bramborám i do kysaného zelí, ale pozor na množství – příliš mnoho kopru přebije vše ostatní. Tyto tři bylinky vydrží v chladničce zabalené ve vlhké utěrce i týden.
Jak řízek připravit a kam ho dát Spodní třetinu řízku očistěte od lístků. Listy, které zůstanou pod úrovní substrátu, začnou zahnívat a zničí celý řízek. Řez veďte těsně pod listovým uzlem, protože právě tam se tvoří kořeny nejochotněji. Pokud máte po ruce prášek na podporu zakořenění, namočte řez jen lehce – příliš velké množství spálí pletivo. Substrát volte vzdušný a propustný, ideálně směs rašeliny a perlitu nebo písku. Květináč s řízky postavte do světla, ale ne na přímé slunce. Skleník nebo průhledný sáček udrží vlhkost, kterou rozmarýn potřebuje, ovšem musíte ho denně větrat, jinak se objeví plíseň.
Když jde o květ a semeno, načasování je jin
Zálivka je místo, kde většina lidí udělá chybu. Substrát má být vlhký, ne mokrý. Rozmarýn pochází ze suchých oblastí a jeho řízky hynou rychleji na přelití než na nedostatek vody. Zalévejte, až když povrch substrátu mírně oschne, a to spíše rozprašovačem nebo opatrným přilitím ke kraji květináče. První kořeny se obvykle objeví za dva až čtyři týdny. Nepokoušejte se řízek vytahovat a kontrolovat, zda už zakořenil – každé vytažení přeruší jemné kořínky a růst se zastaví.
Rozhodující je teplota a světlo. Bylinky na světlém parapetu v temperované místnosti rostou pomalu, ale rostou. Ve sklepě, na chodbě nebo v garáži při teplotách pod deset stupňů se růst téměř zastaví. V prvním případě lze přihnojit velmi slabě zhruba jednou za čtyři až šest týdnů, ve druhém je hnojení zbytečné a spíš škodí. Pokud rostlina shodila listy nebo jen přežívá, hnojivo odložte až do konce února.
Důležitější než výběr druhu je způsob pěstování. Na stinném balkoně používejte světlé nádoby, které odrážejí světlo, a substrát s perlitem. Zalévejte méně často, ale vydatně – stín snižuje odpar, takže přelití je nejčastější příčina hniloby kořenů. Mezi zálivkami nechte svrchní vrstvu substrátu proschnout. Pokud balkon není zastřešený, postavte nádoby na podložky, aby kořeny nestály ve vodě po dešti.
Ideální období pro odběr řízků je od konce dubna do začátku června, případně druhá vlna na přelomu srpna a září. Jarní řízky mají dost času zakořenit a zesílit před zimou. Letní řízky zakoření rychleji, ale bývají citlivější na přemokření. Neberte výhony, které už kvetou nebo mají dřevnatou bázi – zakořeňují pomalu a často uhnijí dřív, než pustí kořeny. Vybírejte mladé, ale vyzrálé větvičky z horní části rostliny, dlouhé asi deset až patnáct centimetrů.
Další častou chybou je ponechat řízky přes zimu venku. I zakořeněná mladá rostlina potřebuje první rok chránit před mrazem. Přesazujte ji do většího květináče nebo na stanoviště, až když má alespoň tři až čtyři centimetry nových výhonů a kořeny drží půdu. První dny po přesazení ji stínejte, ať se rostlina soustředí na kořenový systém místo na listy. Rozmarýn množený řízkováním je geneticky shodný s mateřskou rostlinou, takže si zachová i aroma a odolnost, které se u semen ne vždy podaří udržet.
Když dodržíte správné načasování, čistý řez, vzdušný substrát a střídmou zálivku, získáte z jednoho keře klidně deset nových rostlin za jednu sezónu. Vyhněte se ale dvěma věcem: přemokření a přímému slunci v prvních dnech. Právě tyto dva faktory rozhodují o tom, zda řízky zakoření, nebo shnijí.
Rozmarýn se dá množit několika způsoby, ale řízkování je nejrychlejší a nejspolehlivější cesta, jak získat nové rostliny z mateřské byliny, která už roste v zahradě nebo v květináči. Nemusíte čekat na semena ani shánět sazenice. Stačí odstřihnout zdravý výhon ve správnou dobu a dát mu podmínky, ve kterých vytvoří kořeny. Načasování je přitom důležitější než cokoli jiného.