Krevetky se živí převážně nárosty a odumřelými částmi rostlin. Přesto jim dopřej kvalitní suché krmivo určené pro bezobratlé, ale jen tolik, co spotřebují během několika hodin. Zbytky jídla ve dně jsou nejčastější příčina úhynu. Krm dvakrát až třikrát týdně, ne denně. Pozor na měď a těžké kovy – některé přípravky na rostliny nebo léčiva je obsahují a pro krevetky jsou smrtelné. Rostliny vybírej nenáročné, jako mechy a kapradiny, které vytvoří přirozený povrch pro pastvu.
Světlo v akváriu nedělá jen parádu pro oko. Je to zdroj energie pro rostliny a nepřímo ovlivňuje i to, jak se daří rybám a jak vypadá voda. U prvního akvária proto neřešte, jestli je světlo „nejlepší", ale jestli je vhodné pro to, co v nádrži skutečně chcete mít. Nejčastější chyba začátečníka je koupit silné světlo „do budoucna" a pak ho muset tlumit, protože v akváriu začnou růst řasy.
Pokud chcete mít jistotu, zapisujte si výsledky měření každý druhý den po dobu jednoho měsíce. Uvidíte křivku: amoniak nejdřív vyskočí, pak klesne, dusitany se vzedmou a nakonec zmizí a dusičnany začnou stabilně stoupat. Tento vzorec je nejspolehlivějším důkazem, že cyklus běží správně. Jakmile se hodnoty ustálí a dusičnany rostou jen pomalu, můžete přidat další ryby – ale vždy postupně a s kontrolou.
V létě nastává opačný problém. Voda se přehřívá, protože topítko vypne, ale teplo přichází z okolí. Pomůže sundat kryt, zvýšit proudění hladiny, případně přidat ventilátor, který fouká na hladinu. Pozor na přímé slunce – i hodina dopadu přes okno dokáže zvednout teplotu v malé nádrži o několik stupňů. Během vln veder měřte teplotu i dvakrát denně a při překročení 30 °C jednejte okamžitě, ne až druhý den.
Když dodržíte těchto pár zásad – nezahrabat oddenek, počkat na zaběhnutí nádrže, svítit v jednom bloku, hnojit střídmě a nepresazovat – udržíte při životě i druhy, které se prodávají jako nejjednodušší. Právě ty totiž nejčastěji končí v koši kvůli chybám, které s rostlinami samotnými nemají nic společného.
Prvním krokem je zjistit, o jaký typ černání jde. Černé řasy ve formě chomáčků nebo štětiček (štětičkovité řasy) se drží na okrajích listů a na starých částech rostlin. Tmavě zelené až černé povlaky, které se dají setřít prstem, bývají sinice. Hnědavé až černé skvrny na anubiasech a kryptokorynách zase často vznikají při nedostatku draslíku nebo při příliš silném světle bez dostatečného přísunu CO2. Podle vzhledu se volí postup.
Dusíkový cyklus není jednorázová událost, kterou po pár týdnech odškrtnete a zapomenete. Je to neustále běžící proces, ve kterém se bakterie starají o přeměnu amoniaku na dusitany a ty dále na dusičnany. Pokud chcete vědět, jestli v akváriu probíhá správně, musíte měřit, pozorovat a hlavně nepospíchat. Bez testů se neobejdete, protože voda může vypadat čistě i ve chvíli, kdy jsou hodnoty nebezpečné.
Základem je měření amoniaku, dusitanů a dusičnanů kapkovými testy. Ty papírkové jsou málo přesné a u nízkých koncentrací často lžou. Amoniak i dusitany musí být dlouhodobě na nule, jinak cyklus neběží správně. Dusičnany naopak stoupají – to je důkaz, že bakterie pracují a přeměňují dusitany dál. Pokud dusičnany nerostou vůbec, něco chybí: buď je málo ryb a krmiva, nebo je filtr příliš „vyčištěný" a bakterie nemají co zpracovávat.
Dalším signálem je chování ryb. Zdravý cyklus poznáte podle toho, že ryby jsou aktivní, přijímají krmivo a nemají stažené ploutve. Naopak letargie, rychlé dýchání u hladiny nebo ztráta barvy ukazují na zvýšený amoniak či dusitany. Když se tyto hodnoty objeví, vyměňte třetinu až polovinu vody, přidejte startovací bakterie a přerušte krmení na dva dny. Nikdy nepřidávejte další ryby, dokud se hodnoty nevrátí na nulu.
Co prozradí samotná voda a filtrace Kromě testů sledujte, jak se voda chová. Pořádně zaběhnutá nádrž je průzračná, nezapáchá a na hladině se netvoří trvalá bílá pěna. Zakalená voda, která se do dvou dnů nevyčeří, často znamená bakteriální nerovnováhu. Podívejte se také do filtru: měl by být plný hnědavého, vláknitého povlaku, ne čistě bílý. Pokud filtr každý týden kompletně vymýváte pod kohoutkem, ničíte kolonie bakterií a cyklus začínáte znovu. Čistěte jen lehce v odstáté vodě z akvária a vždy po částech.
Mezi nejčastější chyby patří příliš brzké nasazení velkého množství ryb, přehnané krmení a používání přípravků, které sice „vyčeří" vodu, ale zabijí i užitečné bakterie. Stejně chybné je spoléhat na to, že se akvárium zaběhne samo během pár dní. Trvá to obvykle čtyři až šest týdnů a někdy i déle, zvlášť při nízké teplotě. Teplota kolem 25 °C cyklus urychlí, ale nikdy ho nezkracujte na úkor zdraví ryb.
