Dalším krokem je úprava. Stačí vyměnit úchytky, nožičky, přetřít povrch nebo přesedlat sedák židle. Na dřevo použijte olej nebo vosk, na lakované plochy kvalitní krycí barvu a vždy nejdřív odmastěte a přebruste. U textilu si hlídejte složení – přírodní vlákna stárnou lépe a dají se čistit. Pokud si na opravu netroufáte, najděte si místní drobnou dílnu; často vyjde levněji než nákup nového kusu a výsledek je originální.
Důležitá je i konstrukce rámu. Dřevěný rám je pevný, ale těžký. Kovový rám bývá lehčí a odolnější, ovšem může vrzat, pokud nejsou spoje dobře dotažené. Při zkoušení zatlačte na kraj sedáku a poslouchejte. Vrzání se po čase nezhorší jen tak – znamená, že spoj nedrží. Stejně tak zkontrolujte, zda se mechanismus nerozjíždí sám, když na sedačce sedíte. To je častý problém levnějších variant.
Rozměry ložné plochy se nesmí měřit od oka. Pro dvě osoby potřebujete šířku alespoň 140 cm, pro jednoho pohodlně 80–90 cm. Délka by měla odpovídat vaší výšce plus alespoň 10 cm. Změřte si místo v pokoji i s prostorem, který mechanismus potřebuje při rozkládání – obvykle 30–50 cm před sedačkou. Pokud byste museli pohovku pokaždé přemisťovat, přestanete ji rozkládat a budete spát složení. To je nejčastější důvod, proč lidé po roce přestanou rozkládací sedačku používat.
Před koupí si sedněte na kraj, lehněte si na střed a zkuste se otočit. Zjistíte, jestli plocha pruží rovnoměrně a zda se neozývá kovové cvakání. Ptejte se na záruku na mechanismus, ne jen na potah. Doma soupravu rozkládejte podle návodu a občas zkontrolujte šrouby. Pokud se objeví vůle, dotáhněte je dřív, než se poškodí závity. Dobře zvolená souprava při každodenním spaní vydrží roky, špatně zvolená se projeví už po několika měsících.
Typické chyby se opakují. Lidé chtějí hotový byt za jeden víkend, a tak nakupují ve spěchu. Nebo kopírují cizí řešení bez ohledu na vlastní potřeby – například otevřené police tam, kde potřebují zavírat dvířka. Další častou chybou je ignorovat elektrické zásuvky a vedení kabelů. A pak je tu přeplnění: každý kus musí mít svou funkci, jinak se z bytu stane sklad. Raději udělejte méně změn, ale pořádně.
Největší problém bývá na konci: šev se trhá, protože jste šili příliš blízko okraje, nebo látka nemá dost prostoru. Další častá chyba je nestejnoměrné napnutí látky – horní a spodní vrstva se posunou a rohy nesedí. Pomáhá podložit švy a šít pomalu. U deky také platí, že čím těžší výplň, tím pevnější švy potřebujete. Pokud šijete povlak na polštář, který se často pere, použijte dvojitý šev nebo overlock. Ušetříte si opravy a povlak vydrží roky.
Matrace v rozkládací sedačce bývá tenká a po čase se prosezená. U každodenního spaní se vyplatí počítat s tím, že ji budete muset dříve či později vyměnit. Při výběru se dívejte na výšku – 12 cm a více je pro pravidelný spánek minimum. Pěnová matrace s vyšší hustotou vydrží déle než ta levná, která se po půl roce vytlačí do důlku. Pokud výrobce umožňuje volbu tvrdosti, berte tu střední nebo tvrdší; měkká matrace je pohodlná na sezení, ale pro spánek nevhodná.
Rozměry jsou druhé nejčastější překvapení. Ložná plocha musí být delší než nejvyšší spící osoba alespoň o deset centimetrů. Šířka pod 140 centimetrů je pro dva dospělé na každou noc krátká, i když výrobce uvádí, že jde o dvoulůžko. Hloubka sedu ovlivňuje sezení, ale při rozložení se mění. Změřte si proto i výšku, ve které se plocha nachází. Příliš vysoké ležení ztěžuje vstávání, příliš nízké zase znamená, že se dostanete blízko podlahy a studeného vzduchu. Nezapomeňte na prostor pro rozložení – často bývá delší než samotná souprava.
Mechanismus rozhoduje o tom, jak často budete soupravu skládat Mechanismy se liší způsobem rozkládání i tím, kolik úsilí vás bude stát každodenní úklid. Klasické rozkládání vysunutím a otočením bývá spolehlivé, ale potřebuje před sebou volný prostor. Systém, kdy se sedák posune a opěradlo sklopí, je rychlejší, zato mívá menší ložnou plochu. Pákové a nůžkové mechanismy oceníte tam, kde je málo místa, ale bývají náchylnější na kvalitu provedení. U každodenního spaní platí, že čím jednodušší pohyb, tím menší riziko, že něco praskne. Vyzkoušejte rozkládání přímo v prodejně několikrát za sebou a sledujte, jestli jde plynule a bez drhnutí.
Materiál hraje roli. Do paneláku se hodí lamino s jemnou strukturou, masiv jen pokud máte opravdu suchý byt. Vyhněte se lesklým povrchům, které ukazují každý otisk. Světlé odstíny – bílá, světle šedá, přírodní dřevo – chodbu prosvětlí i bez okna. Zrcadlo umístěte tak, aby odráželo světlo z pokoje, ne ze dveří. Malý trik: zrcadlo postavte naproti oknu nebo lampě, získáte zdarma více světla.