Stoly a police v dětském obýváku by měly mít povrch, který unese vlhko, teplo i mechanické poškrábání. Lakovaný dřevotříska je levná, ale jakmile se do ní dostane voda, nabobtná a už ji nezachráníte. Masiv je odolnější, ale náchylný na vlhkost, pokud není ošetřený. Kompromisem jsou lamina s vysokou hustotou a hranoly z ABS, nebo tvrzené sklo, které se dá otřít. Vyhněte se přírodnímu dýhovanému nábytku v místech, kde se jí a pije. Koberce jsou další past: dlouhý vlas zadržuje nečistoty a těžko se čistí. Nízký vlas nebo vlněný koberec s hustou vazbou přežije víc, ale i tak počítejte s tím, že ho budete muset po pár letech vyměnit.
Materiál rozhoduje o hmotnosti, údržbě a zvuku. Masiv je stabilní, ale těžký a citlivý na vlhkost; pod horký hrnek patří podložka. Dýha a lamino zvládnou běžný provoz, ale odřené hrany se už neschovají. Sklo působí lehce a opticky zvětšuje místnost, jen na něm zůstávají otisky a je potřeba počítat s hlučnějším odložením předmětu. Kovová podnož unese hodně, ale bez podložek škrábe podlahu. Kámen a keramika jsou odolné, ovšem studí a jsou těžké na přestěhování.
Rozkládací pohovka pro hosty vypadá v obchodě skoro vždycky lépe než doma po prvním přespání. Problém nebývá cena ani barva potahu, ale to, jak je uvnitř vyřešený mechanismus a co zůstane z matrace po pár nocích. Než začneš vybírat, změř místnost a spočítej, kolik lidí u tebe reálně přespí. Dvoulůžko pro dva hosty a občasné spaní jednoho člověka jsou dvě různé kategorie a pletou se spolu nejčastěji.
Nejčastější chyba je podcenění izolace a větrání. Podkroví je tepelně namáhané a nábytek přitisknutý ke šikmé stěně brání proudění vzduchu. Mezi zadní stranou skříně a stěnou nechte alespoň dvoucentimetrovou mezeru a do soklu vyřežte větrací otvory. Pokud je stěna chladná, vzniká na ní kondenzace a nábytek začne plesnivět. Řešením je parozábrana a odvětrání prostoru za skříní.
Ideální je nechat za pohovkou průchod alespoň 60 cm, aby se dalo projít i s plným košem. Pokud je prostor menší, přisuňte pohovku k podlaze na hranici zón a spoje řešte jinak. Důležitá je výška: nízká pohovka dělí prostor méně, vysoká s opěrkami výrazněji. Do malého bytu se hodí spíš nízká a podlouhlá, do velkého otevřeného prostoru naopak vyšší model s výraznými boky.
Podkroví se šikmými stěnami působí na první pohled jako neřešitelný problém. Stěna se svažuje, člověk u ní nemůže stát, a přesto zabírá místo. Řešení nespočívá v bourání ani v předělávání krovu, ale v tom, že nábytek a úložné prostory přizpůsobíte konkrétnímu sklonu. Změříte výšku stěny v každém místě a podle toho rozhodnete, co kam patří.
Materiál rozhoduje o tom, jak dlouho stolek vydrž
Při návrhu dbejte na to, aby dvířka šla otevřít. U nízkých šikmin se používají výklopné nebo posuvné dveře. Klasická křídlová dvířka narazí do stropu nebo do protější stěny. Totéž platí pro zásuvky – výsuv musí mít dost místa, jinak zůstanou napůl otevřené. Proto se do nejnižších částí dávají police s čelním přístupem nebo otevřené boxy.
Začněte měřením. Metrem si označte, v jaké výšce od podlahy se stěna láme a kde dosahuje alespoň 90 cm, což je minimum pro běžnou skříň. Do nízkých částí patří zásuvky, police na knihy nebo sezení. Do vyšších částí se vejdou klasické skříně, ale i ty je nutné kotvit do nosné konstrukce, ne jen do sádrokartonu.
Nakonec zvažte, zda šikmou stěnu nevyužít jako plnohodnotnou stěnu obytnou. Police nad postelí, vestavěná knihovna podél celé délky, pracovní kout s nižší deskou – to vše se dá vyřešit na míru. Když nábytek kopíruje sklon, prostor se zvětší, ne zmenší. Podkroví pak přestane být skladištěm a stane se místem, kde se dá opravdu bydlet.
Nábytek na míru není luxus, ale nutnost Sériový nábytek má obdélníkový tvar a šikmou stěnu neobepne. Výsledkem je mezera, která se nedá využít, a prach, který se v ní usazuje. Nábytek na míru se vyrábí přesně podle půdorysu, takže kopíruje sklon stěny i křivku stropu. Zadává se výrobci s přesnými rozměry v milimetrech, včetně výšky v místě budoucího čela skříně.