Typická chyba je přidání velkého množství alkoholu „pro konzervaci" spolu s hutnícími látkami. Alkohol film naruší, tonikum po nanesení zůstane mokré, ale neulpí a pleť navíc vysuší. Stejně špatně dopadá kombinace s vysokým podílem soli nebo močoviny – elektrolyty vážou vodu tak silně, že se směs po pár dnech rozpadne. Nepřidávejte ani silné kyseliny (AHA, BHA) do doma hutněného tonika: změněné pH snižuje účinek konzervantů a zvyšuje riziko podráždění. Pokud tonikum obsahuje vitamín C, hutněte jen glycerinem nebo betainem, nikdy ne gumami, které s ním reagují.
Ať zvolíte jakýkoli postup, dodržte dvě pravidla. První: všechny nádoby, které přijdou do styku s louhem, označte a používejte jen na mýdlo. Druhé: hotové mýdlo nechte šest týdnů odležet na suchém místě. Během této doby dokončí chemickou reakci a ztvrdne. Mýdlo z olivového oleje potřebuje klidně i tři měsíce. Kdo ho použije dřív, bude mít měkké mýdlo, které se rychle spotřebuje.
Pro citlivé zuby uberte sodu na polovinu a přidejte lžičku jemně mletého jílu nebo hořčíkového prášku. Pro svěží dech přidejte rozdrcený hřebíček nebo pár kapek tea tree oleje, ale pozor na podráždění – méně je více. Pokud se objeví pálení nebo zarudnutí dásní, pastu vysaďte a vypláchněte ústa vlažnou vodou. Děti do šesti let by tuto pastu používat neměly, protože hrozí spolknutí sody i éterických olejů.
Prvním signálem je zápach. Rozehřejte malé množství vosku v čisté nádobě na teplotu kolem 80 °C a přivoňte. Čistý parafin nebo sójový vosk voní neutrálně, případně slabě po oleji. Pokud cítíte štiplavý chemický odér, spáleninu, ocet nebo zatuchlinu, materiál je kontaminovaný. Příčinou bývají zbytky aromatických olejů, barviv, vody nebo mastnoty z předchozího použití. Takový vosk při hoření uvolňuje dráždivé látky a knot se rychle zanáší.
Na jednu část sušených květů použijte tři až pět částí oleje. Nejlepší volbou je slunečnicový, mandlový nebo olivový olej za studena lisovaný. Květy dejte do čisté suché sklenice a zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené. Nezapomeňte, že každý kousek vyčnívající nad hladinu je místem, kde se může objevit plíseň. Sklenici uzavřete a postavte na teplé, ale ne horké místo – ideálně na okno orientované na jih, kde teplota nepřekročí 30 °C. Macerujte dva až čtyři týdny a každý den sklenicí jemně protřepejte.
Jak pastu namíchat a skladovat Kokosový olej při pokojové teplotě tuhne, proto ho nejdřív nechte změknout v misce postavené do teplé vody, nebo ho krátce promíchejte vidličkou. Do změklého oleje postupně vmíchejte sodu a špetku mořské soli. Pokud chcete svěží chuť, přidejte dvě až tři kapky máty peprné nebo hřebíčkového oleje. Všechno promíchejte do hladka a uložte do malé skleničky s víčkem. Vydrží při pokojové teplotě zhruba dva až tři týdny, v chladničce déle, ale ztuhne a budete ji muset před použitím nechat povolit.
Pasta z kokosového oleje a sody pomáhá odstraňovat povlak a svěží dech díky sodu a máty. Kokosový olej působí protizánětlivě a zvlhčuje sliznici. Nevybělí však zuby o několik odstínů a neopraví kazy. Na skvrny od kávy a čaje pomůže spíš pravidelná technika čištění než složení pasty. Kartáček namočte, naberte množství velikosti hrášku a čistěte jemně krouživými pohyby dvě minuty. Přílišný tlak škodí víc než pasta samotná.
Nejčastější chyba je příliš mnoho sody. Pasta pak působí abrazivně a může dráždit dásně i oslabit sklovinu, zvlášť pokud ji používáte dvakrát denně. Druhá chyba je míchání velkých zásob dopředu. Olej žlukne, soda vlhne a v pastě se mohou množit bakterie. Míchejte raději menší množství na týden až dva. Třetí chyba je zapomenout na fluorid. Pokud máte kazy nebo zvýšenou citlivost, střídejte domácí pastu s pastou s fluoridem, nebo se poraďte se zubařem.
Domácí zubní pasta z kokosového oleje a jedlé sody není náhradou návštěvy zubaře ani fluoridové pasty z lékárny. Je to doplněk pro ty, kdo chtějí vědět, co si přesně dávají do úst, a kdo jsou ochotni míchat malé dávky častěji. Základní poměr je jednoduchý: dva díly jedlé sody na jeden díl kokosového oleje. Pro běžnou dávku stačí dvě čajové lžičky sody a jedna lžička oleje. Vznikne hustá pasta, která se dobře drží na kartáčku, ale nesmí být tekutá jako voda.
Domácí pasta není zázrak, ale při rozumném používání může být příjemnou součástí ústní hygieny. Držte se poměru dva díly sody na jeden díl oleje, míchejte malé dávky, střídejte ji s fluoridovou pastou a nepřehánějte tlak při čištění. Když si nejste jistí, zeptejte se zubaře – on nejlépe posoudí, co vaše zuby potřebují.