Postup je vždy stejný: nejdřív se rozpustí louh ve vodě. Tato reakce silně hřeje a vznikají výpary, proto se pracuje v místnosti s otevřeným oknem, v rukavicích a s ochrannými brýlemi. Louh se sype do vody, nikdy naopak. Směs se nechá vychladnout na teplotu kolem 40 °C. Mezitím se rozehřeje tuk na stejnou teplotu. Když mají obě složky shodnou teplotu, vlije se louh do tuku a míchá se. Ručně to trvá i hodinu, tyčovým mixérem několik minut. Směs zhoustne na konzistenci puddingu – tomu se říká stopa.
Při běžném používání stačí dodržet několik návyků. Mýdlo odkládejte na mřížku nebo držák, který umožní odtéct vodě, nikdy ho nenechávejte ležet v louži na umyvadle. Používejte dvě mýdla střídavě — jedno vždy pořádně proschnout. Zbytek zásoby držte v papírové krabici v chladné místnosti, ne v koupelně. Když mýdlo změkne, není to důvod ho vyhodit; dejte ho na suché místo a nechte proschnout. Pokud po vyschnutí zůstane měkké a pění slabě, použijte ho na praní hadrů, ne na tělo.
Nechte svíčku tuhnout pomalu při pokojové teplotě, ideálně přes noc. Rychlé chlazení v lednici způsobí praskliny a důlek uprostřed, kde se vosk stahuje. Pokud po ztuhnutí zůstane povrch nerovný, přikryjte svíčku na pár minut nahřátou lžící nebo ji krátce přejeďte fénem na nízký stupeň. První zapálení nechte hořet dvě hodiny, aby se vytvořila rovnoměrná roztavená plocha.
Jak se chovají olivový a bambucký základ Olivový základ je měkčí, pomaleji tuhne a déle zraje. Vzniká z něj jemné mýdlo vhodné pro citlivou pokožku, ale do formy ho lij ještě vlažný, jinak se oddělí vrstvy. Po odlití ho nech v klidu dvacet čtyři hodin, teprve pak vyndavej z formy. Pokud ho vyndáš dřív, okraje se potrhají a mýdlo se zdeformuje. Bambucký základ obsahuje vyšší podíl tuhých tuků, tuhne rychle a je tvrdší. Díky tomu drží tvar i tenké plátky, ale je náchylný k přehřátí — při teplotě nad sedmdesát stupňů Celsia se začne „vypouštět" tuk a na povrchu se vytvoří mastný film.
Každý krém, který obsahuje vodu, je v podstatě živná půda pro bakterie, plísně a kvasinky. Chemické konzervanty jako fenoxyethanol nebo parabeny tuto kolonizaci potlačují. Přírodní cesta není slabší, jen funguje jinak: nespoléhá na jeden zázračný prostředek, ale na souhru několika opatření. Pokud je dodržíte, krém vydrží v chladu klidně tři až šest měsíců.
Kyselost, antioxidanty a oleje, které vydrží Hodnota pH pod 4,5 sama o sobě brzdí růst většiny bakterií. Kyselinu citronovou nebo mléčnou přidejte do vodné fáze ještě před emulgací a změřte pH papírky. Dalším pilířem je ochrana tuků před žluknutím. Oleje s dlouhou trvanlivostí – jojobový, makadamiový, bambucké máslo – mají přednost před lněným nebo rybízovým. K nim přidejte antioxidant rozpustný v tucích: extrakt z rozmarýnu, vitamín E nebo kapku vitamínu C do vodné fáze. Vitamín C ale současně okyseluje, takže ho nikdy nedávejte do krému s vysokým podílem citlivých emulgátorů.
Nejčastější chyba nakonec není v surovinách, ale ve spěchu. Mýdlo, které vypadá hotové, ještě není hotové. Dej mu čas, dodrž teploty a neexperimentuj se všemi základy najednou. Začni jedním, nauč se jeho chování a přidej druhý, až budeš vědět, jak tuhne a jak voní. Výsledek bude držet tvar i po měsících.
Sírové mýdlo není žádná novinka z internetu. Je to starý prostředek, který se používá na kůži, vlasy i domácnost. Základem je elementární síra, která se při výrobě spojuje s mýdlovým základem. Účinek stojí na tom, že síra po styku s vodou uvolňuje sloučeniny, jež působí proti roztočům, plísním a některým bakteriím. Proto se používá hlavně tam, kde je potřeba snížit svědění, mastnotu a tvorbu lupů.
Kombinace základů je možná, ale chce to trpělivost. Tav každý zvlášť, pak je spoj ve stejném poměru a míchej pomalu, aby se do hmoty nedostalo zbytečně mnoho vzduchu. Bublinky pak v mýdle vypadají jako vada, i když jde jen o mechanickou chybu. Do olivového a bambuckého základu se vyplatí přidat trochu glycerinu navíc, zlepší to klouzání po pokožce.
Základem je vodní aktivita. Čím méně volné vody krém obsahuje, tím hůř se v něm mikroby množí. Prakticky to znamená nahradit část vodné fáze glycerinem, medem nebo gelem z lněného semínka. Glycerin važte na 10–20 % celkové hmotnosti, med stačí 5–10 %. Pozor ale na horní hranici: příliš mnoha glycerinu lepí a při vysoké vlhkosti vzduchu může naopak vodu přitahovat.
Výběr mýdlového základu rozhoduje o tom, jak mýdlo dopadne ještě dřív, než rozpustíš první gram. Glycerinový, olivový a bambucký základ se chovají jinak při tavení, jinak voní a jinak stárnou. Kdo to podcení, skončí s mýdlem, které buď praská, nebo se potí, nebo po měsíci zahořkle zapáchá. Následující řádky popisují, co který základ umí a kde dělají začátečníci nejčastější chyby.
