Krmení ryb vypadá jako ta nejjednodušší činnost na celém akváriu. Právě proto se v něm dělá nejvíc chyb. Ryby jsou oportunisté — v přírodě jedí, když něco najdou, ne podle jídelníčku. V nádrži ale hladovět nemusejí, a tak berou, dokud jim něco padá před tlamu. Pokud jim to dáváte vy, množství rozhodujete vy, ne ony. Následky špatného dávkování se neprojeví hned, ale za týdny: zakalená voda, řasy, ztučnělá játra a náhlé úhyny, u kterých majitel nechápe, co se stalo.
Trvalé řešení není kupovat výkonnější topení, ale zajistit, aby výpadek nebyl fatální. Nejlepší je záložní zdroj pro filtr a topení, nebo alespoň termoska s teplou vodou a deky po ruce. Umístěte nádrž dál od oken a dveří, kde teplotní výkyvy přicházejí nejdřív. Pokud se výpadky opakují, zvažte menší nádrž s menším objemem – ta sice chladne rychleji, ale také se rychleji ohřeje a snáz se izoluje.
Vodu neberte jako samozřejmost. Zjistěte si tvrdost, pH a obsah dusičnanů ve vodě, kterou budete používat. Tvrdá voda z vodovodu se hodí pro živorodky, měkká pro řadu jihoamerických druhů. Pokud se parametry rozcházejí s nároky vybraných ryb, řešte to úpravou vody nebo výběrem jiných druhů, ne chemií nalévanou do nádrže za provozu. Rozhodněte také, zda použijete písek, štěrk, nebo kombinaci s dnem pro rostliny — některé druhy potřebují výživný substrát pod vrstvou inertního materiálu.
Sledujte i chování ryb. Pokud lapají vzduch u hladiny, jsou apatické, mají červené žábry nebo se drží u dna, amoniak už působí. V takovém případě nezkoušejte nejdřív testy, ale rovnou vyměňte vodu a přidejte provzdušňování. Čím dřív zasáhnete, tím menší škody napácháte.
Zelený zákal znamená něco jiného: přemnožené řasy kvůli nadbytku světla a živin. Zkraťte dobu svícení na šest až osm hodin denně, nepřihnojujte a nepřidávejte žádné přípravky proti řasám, dokud neodstraníte příčinu. Pomůže i částečné zastínění nádrže a výměna části vody. Chemické prostředky jen zamaskují problém a často znovu rozkolísají vodu.
Když je to vodní kámen, na řasy zapomeň Vodní kámen poznáš tak, že po setření zůstává bílý, matný film, často v pruzích nad hladinou. Na něj platí kyselina, ale v akváriu musíš být opatrný. Nikdy nelij kyselinu přímo do nádrže. Nejprve vypusť vodu pod úroveň znečištěné části, nebo použij metodu čištění „na sucho": hadičkou odsaj vodu, na sklo nanes přírodní kyselinu (například ocet nebo kyselinu citronovou) a nech působit několik minut. Pak setři měkkou houbičkou a důkladně opláchni. Zbytky kyseliny musí být odstraněny, jinak ti rozvrátí pH a může ohrozit ryby.
Pozor na dvě časté chyby. První: lidé použijí příliš mnoho kyseliny a nechají ji působit příliš dlouho. Kyselina může naleptat silikonové spoje, zvlášť starší. Druhá chyba: čištění skla prostředkem, který obsahuje saponáty, parfémy nebo barviva. Ty se vážou na sklo a i po opláchnutí se uvolňují do vody. Ryby a bezobratlí na to reagují stresem nebo uhynou. Vždy používej jen čistou vodu, ocet, kyselinu citronovou nebo speciální prostředky bez vůně a přísad.
Zelený povlak na skle akvária a bílé skvrny, které nejdou dolů, nejsou totéž. Řasy jsou živé organismy, které rostou, kde je světlo a živiny. Vodní kámen je minerální usazenina, hlavně uhličitan vápenatý, který vzniká odpařováním vody a zůstává na skle, i když řasy už dávno nežijí. Pokud je popleteš a začneš řasy drhnout prostředkem na kámen nebo naopak kámen škrábat jen houbičkou, budeš zbytečně bojovat a možná si sklo i poškodíš.
Pokud amoniak stoupá i po odstranění zjevných příčin, použijte dočasně přípravek na vázání amoniaku nebo přidejte živé bakterie. Nejsou to trvalá řešení, jen berlička na pár dní. Skutečná náprava spočívá ve snížení zátěže: méně krmení, méně ryb, více rostlin a pravidelná údržba. Vodu nevyměňujte po malých dávkách každý den, ale raději jednou za týden větší objem. Získáte stabilnější prostředí a bakterie mají čas se přizpůsobit.
Nakonec si zapamatuj, že čištění skla je prevence, ne záchranná akce. Když budeš sklo otírat jednou týdně během výměny vody, nikdy nedojde k situaci, kdy bys musel řešit kyselinu a škrabku. A pokud už kámen máš, nepanikař. Odstraňuj ho po malých částech, vždy mimo hlavní nádrž, a po každém zásahu zkontroluj hodnoty pH. Zdravé akvárium poznáš podle toho, že sklo je čiré a řasy se drží jen na kamenech a rostlinách, ne na předním skle.
Začni vždy mechanickým odstraněním řas. Na sklo nikdy nepoužívej kovové škrabky nebo drátěnky – i nerez může sklo poškrábat, zvlášť akrylát. Osvědčený je magnetický stěrka s měkkou čisticí částí, nebo plastová škrabka na řasy. U akrylových nádrží používej výhradně nástroje určené pro akryl. Před každým čištěním zkontroluj, zda pod stěrkou není zrnko písku. Jedno zrnko dokáže udělat rýhu, kterou už nerozleštíš. Po mechanickém seškrábání řas nech vodu chvíli ustát, ať se nečistoty usadí, a pak je odsaj při výměně vody.