Co se týče ztrát, největší problém je mokré dřevo zespodu a nadměrné zakrytí. Pokud hromada stojí na zemi bez podložení, spodní vrstva do jara zčerná a shnije. Stejně tak pokud plachta visí až k zemi a brání odparu. Další častá chyba je skladování čerstvého dřeva v uzavřené garáži nebo kůlně bez větrání. Tam sice neprší, ale vlhkost nemá kam unikat a dřevo zůstane mokré. Dřevo potřebuje pohyb vzduchu, ne jen střechu nad hlavou. Pokud ho musíte dát pod přístřešek, nechte alespoň jednu stranu zcela otevřenou a zajistěte průvan.
Dřevo na zimu neuskladníte tak, že ho naházíte na hromadu k plotu. Aby na jaře skutečně proschlo a přitom ho co nejméně ubyde, rozhoduje už způsob, jakým ho po štípání uložíte. Špatně složené dřevo chytá plíseň, hnije zespodu a část hmoty se prostě ztratí. Následujících pět zásad není složitých, ale jejich nedodržení se projeví právě v zimě, kdy potřebujete topit suchým dřevem.
Po dvanácti až patnácti minutách v horku přichází ochlazení. Není nutné skákat do ledové vody. Stačí venkovní vzduch, studená sprcha nebo krátký pobyt ve studeném bazénku. Rozdíl teplot je to, co čistí hlavu – ne délka pobytu v sauně. Mezi jednotlivými cykly dodržte alespoň deset minut odpočinku vsedě nebo vleže, s přikrývkou přes ramena. Právě v této pauze se uvolňují endorfiny a přichází duševní vyrovnání. Kdo pauzy vynechává, cítí po třetím cyklu jen vyčerpání.
První věc je místo. Vyberte stanoviště na volném prostranství, kde na hromadu fouká vítr a svítí na ni slunce. Vzduch musí proudit skrz celou hromadu, ne jen po povrchu. Nepomůže přístřešek u zdi, kde je dřevo celý den ve stínu a vlhko. Ideální je mírně vyvýšené místo, kam neteče voda z okolí a kde se po dešti netvoří louže.
Základní rozdělení je jednoduché. Laťkový rošt s pevnými lamelami je tuhý a vhodný pro těžší spáče a pro matrace z polyuretanu, které potřebují rovnou podložku. Pružný laťkový rošt s lamelami uloženými v pružných pouzdrech pracuje s tělem a hodí se k pěnovým i latexovým matracím. Rošt s nastavitelnou tuhostí v bederní zóně je kompromis, ale jen když umíš zóny správně nastavit. Jinak je to zbytečná funkce, kterou nikdo nevyužije.
V ložnici větrejte dvakrát denně, ideálně krátce a intenzivně. Přes noc se hromadí oxid uhličitý a vlhkost, což narušuje hlubokou fázi spánku. Optimální teplota je mezi 16 a 19 stupni Celsia. Pokud je vám zima, přidejte raději druhou přikrývku než topení. Suchý vzduch vysušuje sliznice a budí vás žízeň – pomůže miska s vodou na radiátoru.