U kávy je nejčastější chyba použít horkou vodu. Horko sice rozpouští tuk, ale zároveň „zapeče" barvivo do vlákna. Další chyba je lít roztok přímo na pohovku. Tekutina steče do molitanu, odtud se odpařuje pomalu a skvrna se vrátí jako mapa. Vždy navlhčete hadr, ne pohovku. Pokud je pohovka z mikrovlákna nebo polyesteru, snese víc vlhkosti než bavlna či len. U hedvábí a vlněných potahů se do čištění nepouštějte bez vyzkoušení na skrytém místě.
Doplňky držte minimálně. Jedna mísa na klíče, jedna rohožka v barvě podlahy, žádné dekorace na stěnách, které by rozbíjely linii. Zrcadlo, světlo a světlé stěny už vytvořily prostor — čím méně předmětů jim stojí v cestě, tím víc to bude vidět. Pokud předsíň i po těchto úpravách působí stísněně, je na vině dispozice, ne barvy. Pak pomůže jen odstranit dveře do obývacího pokoje nebo je nahradit prosklenými.
Místo pro skládání vybírejte tak, aby na hromadu foukal vítr a svítilo slunce, ale aby zároveň nebyla v údolí, kde se drží vlhko. Ideální je jižní nebo jihozápadní strana, volně stojící, ne u zdi domu. Mezi hromadou a zdí nechte alespoň půl metru mezery, aby mohl vzduch proudit i zezadu. Pokud skládáte na beton nebo na kameny, položte pod dřevo dva silnější trámky jako podklad. Zabráníte tomu, aby spodní vrstva nasákla vlhkost ze země.
Rozdíl nepoznáte podle tloušťky čela, ale podle toho, co je uvnitř. Pěna s otevřenými póry o hustotě kolem 25–30 kg/m³ pohlcuje střední a vyšší frekvence nejlépe. Vrstva vatelínu nebo rouna mezi pěnou a látkou přidá další útlum. Naopak tvrdá dřevotříska potažená látkou bez výplně odráží zvuk skoro dokonale. Praktický test: položte dlaň na čelo a mluvte. Pokud cítíte chvění a zvuk se vám vrací do tváře, je čelo příliš tuhé. Druhý test: postavte se na opačný konec místnosti a tleskněte. Ozvěna, kterou uslyšíte, prozradí, kolik zvuku čelo skutečně pohltí.
Hromadu nikdy nezakrývejte plachtou přes celou plochu. Plastová plachta udrží vlhkost uvnitř a dřevo pod ní začne plesnivět. Zakryjte pouze vrchní část, a to tak, aby plachta přesahovala jen pár centimetrů přes okraj. Ještě lepší je pevná stříška z prken nebo vlnitého plechu, která odstíní déšť, ale nechá proudit vzduch. Pokud sušíte dřevo v garáži nebo ve stodole, zajistěte alespoň větrání okny nebo otvory u podlahy.
Malá kuchyň působí stísněně hlavně kvůli tomu, jak je nasvícená. Jeden silný zdroj uprostřed stropu vytvoří ostré stíny, které prostor vizuálně zmáčknou, a při vaření si navíc vlastním tělem zastíníte pracovní desku. Řešení nezačíná nákupem drahého svítidla, ale rozvržením světla do několika vrstev, které spolu spolupracují.