Na závěr: rozhodněte se před první řezem, ne za pochodu. Nechte prkna před pokládkou aklimatizovat v místnosti alespoň dva dny. Rozměřte a vyzkoušejte suchou cestu, označte si řezné body a teprve potom řežte. Kdo začne pokládat od zdi bez měření, obvykle skončí s nepravidelnými spárami u protější stěny a s nutností předělávat celou podlahu.
Ochrannou vrstvu laminátu lze prodloužit i tím, že podlahu nevystavujete náhlým změnám vlhkosti. Když se v místnosti vaří, suší prádlo nebo topí na plný výkon, vzduch se chová jinak než při běžném provozu. Desky se roztahují a smršťují a spáry se mohou otevřít víc, než je obvyklé. V takové chvíli i vyždímaný hadr znamená větší riziko než jindy. Pravidelné větrání a udržování přiměřené vlhkosti vzduchu je pro laminát stejně důležité jako správný hadr.
Praktický postup je jednoduchý. Nejprve změřte delší a kratší stranu místnosti. Potom si na podkladu vyznačte referenční linii – obvykle rovnoběžnou s delší stěnou. První řadu prken položte podél této linie a průběžně kontrolujte vzdálenost od protilehlé stěny. Nezapomeňte na dilatační spáru po obvodu, obvykle 10 až 15 mm. Pokud ji vynecháte, podlaha se při změnách vlhkosti a teploty začne vlnit nebo praskat.
Při samotné aplikaci lidé nejčastěji chybují ve dvou věcech: míchají příliš málo vody nebo příliš mnoho. Málo vody znamená hustou směs, která se nerozlije a zůstanou v ní hřebeny od hladítka. Příliš vody zase snižuje pevnost a stěrka se drolí. Směs se míchá přesně podle návodu na obalu, ne od oka. Druhá chyba je lití do jednoho místa – stěrka se má rozlévat postupně, aby se sama srovnala, a pomáhat jí jen válečkem s hroty na odpěnění. Nalít celou vrstvu na jednu hromadu znamená, že se nerozteče rovnoměrně.
Prvním krokem bývá uvědomit si, že ozvěna nevzniká jen na podlaze. Rozhoduje celkový poměr mezi odrazivými a pohlcujícími plochami. Místnost s tvrdou podlahou, sádrokartonovými stěnami, velkými okny bez závěsů a minimem nábytku bude znít ostře i při malém hluku. Naopak stejná podlaha v místnosti s knihovnou, sedačkou, závěsy a kobercem může být naprosto v pohodě. Než začnete cokoli kupovat, projděte místnost a spočítejte, kolik měkkého materiálu tam skutečně je.
Nejčastější chybou je pokládka „od oka". Bez vyznačené linie se řady rozjedou a na konci místnosti vznikne klín. Další chyba je zapomenutí na světlo: prkna položená rovnoběžně s oknem zvýrazní spáry a nerovnosti. U velkých prostorů se také vyplatí střídat spoje alespoň o třetinu délky prkna, jinak se vytvoří pravidelné schodiště, které bije do očí.
Nakonec zvažte, jaký efekt chcete. Rovnoběžně s delší stěnou získáte klidný a přirozený vzhled. Napříč místností dosáhnete optického rozšíření, ale za cenu větší spotřeby materiálu a náročnějšího řezání. Ať zvolíte jakýkoli směr, vždy začněte od rovné a pevné stěny, průběžně kontrolujte vodováhou a nechte podlaze prostor dýchat. Jen tak bude výsledek vypadat jako od řemeslníka, ne jako experiment.
Nejprve si udělejte suchý test. Přiložte dlaň na podezřelé místo a chvíli ji tam podržte. Pokud je zeď studená jen na okraji mapy a uprostřed je stejně teplá jako okolí, jde spíš o odřeninu. Když je chladná plošně a chlad cítíte i deset centimetrů od okraje, pravděpodobně se do konstrukce dostává voda. Potom vezměte nůž nebo špachtli a seškrábněte kousek omítky asi do hloubky půl centimetru. Suchý prach, který se sype, mluví pro mechanické poškození. Vlhký, mazlavý materiál, který se lepí na nůž, je jasný signál.
Nejčastější chyba je zalepit mapu akrylátovým tmelem a natřít barvou. U vlhkosti tím uzavřete povrch a voda si najde cestu jinde, často výš nebo do sousední místnosti. Druhá chyba je soudit jen podle barvy. Šedý flek nemusí být plíseň, může to být jen ztvrdlý tmel od předchozí opravy. A třetí chyba: opravovat v zimě nebo za deště, kdy je materiál chladný a vlhký. Tmel pak nedrží a barva se odlupuje během několika týdnů.
Základní pravidlo zní: prkna se pokládají rovnoběžně s delší stěnou místnosti. Vznikne tak optický efekt protažení prostoru a podlaha působí klidněji. U úzkých a dlouhých místností, jako jsou chodby, je to téměř vždy správná volba. Naopak příčná pokládka místnost opticky zkracuje a rozšiřuje, což se hodí u krátkých a širokých pokojů, kde chcete prostor vyvážit.
Orientační pomůckou je i fólie. Přilepte na zeď čtvereček průhledné fólie a nechte ho tam dva dny. Když se pod ním objeví kapičky, voda jde zevnitř konstrukce ven. Když je fólie zvenku orosená a pod ní sucho, vlhkost je jen v ovzduší místnosti a stačí větrat. Tento test nic nerozbije a nic nestojí, jen je potřeba ho vyhodnotit pořádně.