Rodiče často koupí kolo „do zásoby", aby vydrželo několik let. Jenže těžké kolo s velkými koly se dítěti špatně ovládá, padá na něj a bere mu odvahu. Pro první jízdu bez koleček je lepší menší a lehké kolo, i za cenu, že ho za rok vyměníte. Ověřte hmotnost: pokud kolo zvednete jednou rukou jen s námahou, je pro začátečníka pravděpodobně příliš těžké. Stejně tak sledujte šířku řídítek a tvar brzd. Dětská ruka potřebuje brzdy, na které dosáhne bez přenastavení úchopu. Zkuste, jestli dítě zmáčkne brzdu silou, kterou má – ne že to zvládnete vy.
Bez správného světla je sebelepší uspořádání k ničemu. Lampu umístěte tak, aby světlo dopadalo na stránku z boku nebo zezadu, ne přímo do očí. Pokud má stolek pevnou desku, zvažte lampu s kloubovým ramenem, kterou nastavíte přesně nad knihu. Teplé světlo kolem 2700 až 3000 K je pro večerní čtení vhodnější než studené bílé, protože méně ruší přirozený útlum před spaním. Další častá chyba: lampa stojí za vámi a vrhá stín na stránku. Stačí ji posunout o pár centimetrů do strany a čtení je najednou pohodlné.
Zrcadlo v předsíni má jedinou užitečnou funkci: odrazit to málo světla, které v místnosti je, zpátky do prostoru. Ideálně postavte velké zrcadlo na protější stěnu, než je okno nebo vstup do osvětlené místnosti — pak se světlo odrazí dvakrát a předsíň se opticky prodlouží. Naopak zrcátko nad botníkem o rozměru A4 nemá žádný efekt, jen zabírá místo. Stejně tak pozor na zrcadla proti sobě: vytvoří nekonečný tunel, který v malém prostoru působí spíš neklidně než vzdušně.
Nejčastější chyba je cpát do chodby nábytek, který je hluboký. Klasický věšák s hloubkou přes půl metru nebo botník, který vyčnívá do průchodu, z chodby udělá překážkovou dráhu. Řešení není koupit menší kus, ale jiný typ: nástěnný věšák s krátkými háčky, který drží kabáty rovnoběžně se zdí, a botník s hloubkou kolem dvaceti centimetrů, kam se vejdou boty našikmo nebo na výšku.
Před zakrytím trubek je nutná tlaková zkouška. Bez ní se může stát, že se netěsnost objeví až po položení podlahy. Zkouška se dělá na vyšší tlak, než je provozní, a výsledek se zapíše. Pokud tlak klesá, hledá se únik ještě před zalitím.
Druhý návyk se týká samotného psaní. Většina odpovědí nepotřebuje úvod, omluvu ani shrnutí předchozího e-mailu. Napište odpověď tak, aby ji příjemce přečetl za pět sekund. Když jde odpovědět jednou větou, nepište tři odstavce. Když jde odpovědět „ano" nebo „ne", napište to na první řádek a teprve pak případně přidejte kontext. Vyhnete se tak nekonečnému vláknu, ve kterém se obě strany zdvořile překonávají v délce textu. Pokud potřebujete něco složitějšího, je často rychlejší zvednout telefon nebo napsat krátkou zprávu do chatu.
Měřte dřív, než koupíte Než cokoli objednáte, změřte šířku chodby v nejužším místě a odečtěte alespoň sedmdesát centimetrů na průchod. Zbytek je prostor pro nábytek. Změřte také výšku dveří a jejich otevírání — věšák umístěný za dveřmi vypadá chytře, dokud dveře neotevřete a kabát nespadne. Praktické je umístit věšák na zeď, kterou dveře nikdy nezakryjí, obvykle naproti vchodu nebo na boční stěnu výklenku.
Úzká chodba se nedá oklamat. Host vstoupí, odloží bundu, zuje boty a během pár sekund si udělá obrázek o tom, jak se v bytě žije. Právě tady totiž vzniká první dojem — ne v obývacím pokoji, který je uklizený na návštěvu, ale v prostoru, kde se potkává ulice s domovem.
Rozhodující je také výška. Nové stoupačky mají jiný průměr než původní a v paneláku bývá podlaha tenká. Pokud se přidá izolace a nová vrstva, dveře se nemusí vejít. Změřte si světlou výšku mezi podlahou a rámem dveří ještě předtím, než začnete bourat. Rezerva alespoň dva centimetry je minimum.
U botníku platí, že výška je důležitější než šířka. Nízká lavice s dvěma policemi pojme méně bot, ale umožní si sednout a nazout se. Vysoká skříň pojme víc, ale v úzké chodbě působí jako stěna a bere světlo. Kompromis: dvě až tři police nad sebou, z toho jedna ve výšce sedáku. Na horní polici patří sezónní boty, na spodní ty mokré a špinavé.
Odstranění starých vrstev a příprava podkladu Staré krytiny se odstraňují mechanicky, ne chemicky. Chemické odstraňovače zanechávají v pórech zbytky, které brání přilnutí nové vrstvy. Po odstranění je nutné podklad vyčistit průmyslovým vysavačem a zkontrolovat pevnost. Když se beton drolí pod prstem, je potřeba ho zpevnit penetrací. Penetrace se nanáší válečkem, ne štětcem, a nechá se zaschnout podle návodu. Druhá vrstva se nanáší křížem, aby se pokryla všechna místa.