Co na třeni skutečně rozhoduje Nejdřív odřízněte klobouk v místě, kde se napojuje na třeň. Zbytek klobouku odložte stranou, ať vám nepřekáží. Na třeni si všímejte čtyř věcí: barvy, povrchu, prstence a báze. Barva se může lišit od klobouku, ale u mnoha druhů zůstává stejná nebo jen o málo světlejší. Povrch bývá hladký, vláknitý, šupinkatý nebo síťovaný. Prstenec neboli annulus může být blanitý, pavučinovitý, nebo úplně chybí. Báze třeně bývá zduřelá, zašpičatělá, s pochvou nebo bez ní. Právě kombinace těchto znaků rozhoduje, ne barva klobouku.
Doba sušení závisí na druhu, velikosti plátků a výkonu přístroje. Obvykle to trvá 4 až 8 hodin. Správně usušený klobouk se ohne jako tenký plátek kůže a při zmáčknutí se zlomí, ne ohne. Uvnitř nesmí být žádná měkká část. Pokud si nejste jistí, nechte houby v sušičce o hodinu déle. Nedosušené houby v uzavřené nádobě zvlhnou a zplesniví, i když se na povrchu zdají suché. Po vysušení nechte plátky na sítu vychladnout a teprve pak je přesypete do sklenice.
Houby přinesené z lesa nebo koupené na trhu snadno zvlhnou, zčernají nebo začnou plesnivět. Většina lidí je dá do mikrotenového sáčku a strčí do lednice. To je přesně ta chyba, která je během dvou dnů změní v nepoživatelnou hmotu. Houby totiž dýchají a potřebují odcházet vlhkost. Uzavřený igelitový sáček jim v tom zabrání a vytvoří ideální prostředí pro bakterie.
Nejčastější chybou je skladování v igelitu, mytí před uložením a příliš dlouhé skladování. Kdo tyto tři věci dodrží, udrží houby v kondici i několik dní. Vždy platí, že čím čerstvější houby do lednice uložíte, tím déle vydrží. A pokud si nejste jistí, raději je hned zpracujte – usušte, zamrazte nebo uvařte. Čerstvé houby nejsou na dlouhé čekání.
Poznáš ho podle tří věcí, které si musíš ověřit společně. Klobouk je zpočátku polokulovitý, později plošší, s barvou od světle hnědé po šedohnědou. Spodní část klobouku tvoří bílé až krémové rourky, které ve stáří žloutnou. Třeň je nejdůležitější znak: je masitý, bílý, s jemnou bílou až světle hnědou síťkou, která je nejvýraznější v horní části. Dužnina na řezu mírně tmavne do růžova až šeda, nikdy nečerná ani nemodrá. Právě kombinace sítky na třeni a růžovnoucí dužniny odlišuje březového kozáka od jiných hřibovitých hub.
Záměna s jedlou houbou se stává i zkušeným houbařům. Proto se vyplatí sbírat pouze druhy, které bezpečně znáte. Muchomůrka citronová není smrtelně jedovatá jako muchomůrka zelená, ale i tak patří mezi houby, které do košíku nepatří. Při nejistotě vždy platí, že je lepší o houbu přijít než riskovat zdraví.
Jak roztřídit houby podle druhu a stavu Ne každá houba snese stejné podmínky. Pevné druhy jako hřiby, kozáci nebo lišky vydrží v chladničce tři až pět dní. Křehké houby, například muchomůrky růžové nebo ryzce, se začnou rozpadat dřív. Proto je oddělte, větší kusy nakrájejte na silnější plátky a ty menší nechte vcelku. Poškozené nebo červivé kusy vyhoďte hned, jinak nakazí ostatní.
Hlíva ústřičná roste v trsech na pařezech listnáčů, nejčastěji na buku, vrbě nebo topolu. Klobouk má šedý až hnědavý, hladký a lesklý, tvarově miskovitý až vějířovitý, bez prostředního hrbu. Třeň je krátký, často postranní, bílý a plstnatý. Zespodu najdete bílé až krémové lupeny, které sbíhají na třeň. Dužnina je bílá, na řezu nemění barvu, voní po anýzu a chutná mírně. Záměna hrozí hlavně s hlívou jedovatou, která má lupeny žlutavé a roste na jehličnanech, a s penízovkou, jež je menší a má třeň uprostřed. Pokud si nejste jistí, plodnici neberte.
Když se objeví první kloboučky, začíná rozhodující fáze Jakmile substrát zbělá, přesuňte blok na světlo s teplotou 10–16 °C a vlhkostí 85–90 %. Pytel nařízněte do kříže asi 5 cm od místa, kde chcete plodnice. Důležité je větrání: hlíva potřebuje čerstvý vzduch, jinak tvoří dlouhé třeně a malé klobouky. Vzduch vyměňujte 4–6krát denně, ale nenechte substrát vyschnout. Rosit můžete jen mlhou, nikdy nepřímo na plodnice. První sklizeň bývá za 2–3 týdny. Trs odřízněte u základu, když klobouky dorostou 5–8 cm. Nepřetrhávejte je, abyste nepoškodili mycelium. Po sklizni blok na týden vysušte a snižte zálivku, poté můžete očekávat druhou a třetí vlnu.
Základem je suché a chladné prostředí s přístupem vzduchu. Papírový sáček nebo krabice vyložená papírovou utěrkou funguje spolehlivě. Papír přebytečnou vlhkost pohltí a zároveň houby neudusí. Pokud máte jen plastovou nádobu, nechte víko pootevřené a dno vyložte savým materiálem. Nikdy houby před uložením nemyjte. Voda na povrchu je nejrychlejší cesta k rozkladu.