Když voda začne zapáchat, je pozdě V hydroponii rostlina dýchá kořeny přímo z roztoku, a proto potřebuje kyslík. čím teplejší voda, tím méně ho pojme. Ideální teplota se pohybuje mezi 18 a 22 °C. Nad 25 °C se rychle množí bakterie a kořeny začnou hnít. Hniloba se projeví zápachem, zakalenou vodou a slizem na kořenech. Jakmile to zjistíte, vyměňte roztok, nádobu vypláchněte a napadené kořeny odstřihněte. Prevence je jednoduchá: měňte vodu každé dva až tři týdny, u větších rostlin častěji, a hladinu udržujte tak, aby se kořeny dotýkaly vody, ale nebyly ponořené celé.
Nakonec sledujte celkový stav rostliny. Pokud listy opadávají ze spodu, stonek měkne a barví se dohněda, jde o hnilobu. V tom případě rostlinu vyjměte, odstraňte napadené části a nechte řez zaschnout. Přesazení do čerstvého, propustného substrátu a omezení zálivky může rostlinu zachránit. Správná zálivka není o přesném počtu mililitrů, ale o pozorování a trpělivosti. Když se naučíte vnímat, co rostlina potřebuje, přestanete řešit, zda zalévat, nebo ne.
Při zalévání dejte přednost vydatné dávce, po které voda proteče dnem, před častým doléváním malého množství. Tím se vlhkost dostane ke všem kořenům a přebytečná voda odteče. Po deseti minutách vylijte vodu z misky, aby rostlina nestála v bahně. Pokud máte pochybnosti, raději vynechejte zálivku o několik dní. Tlustolisté rostliny snesou krátkodobé sucho lépe než dlouhodobé mokro. Typickou chybou je zalévat automaticky každý týden, i když je půda stále vlhká.
Podle čeho poznat, že je čas zalít Nejspolehlivější je hmotnost květináče. Zvedněte ho před zálivkou a po ní. Lehký květináč znamená, že je substrát proschlý. U menších rostlin to jde poznat i prstem: strčte ho dva až tři centimetry do půdy. Pokud je tam vlhko, počkejte. Dalším vodítkem je vzhled listů. Tlusté listy se při nedostatku vody začnou lehce svrašťovat a ztrácet lesk. To je signál, že můžete zalít. Naopak měkké, průsvitné nebo žloutnoucí listy ukazují na přemokření.
Zálivku vždy přizpůsobte ročnímu období. V zimě, kdy rostliny odpočívají a světla je málo, zalévejte mnohem méně často, někdy stačí jednou za tři až čtyři týdny. V létě, při vysokých teplotách a silném světle, může být potřeba zalévat i jednou týdně. Pokud rostlina stojí na přímém slunci, substrát vysychá rychleji. Ve stínu nebo v chladné místnosti naopak vlhkost drží déle. Vždy se řiďte stavem půdy, ne pevným rozvrhem.
Další častou chybou je používání běžného zahradnického substrátu, který drží vodu jako houba. Tlustolistým rostlinám vyhovuje propustná směs s pískem, perlitem nebo drobným štěrkem. Když je substrát hutný, voda se v něm drží příliš dlouho a kořeny mohou uhnít, i když zaléváte málo. Také dbejte na to, aby květináč měl odtokový otvor. Bez něj se voda hromadí u dna a škodí i při opatrné zálivce.
Spousta pěstitelů chybuje v tom, že hnojí podle pocitu „ať to roste". V zimě je ale lepší držet se substrátu. Vezměte dřevěnou špejli, zapíchněte ji ke kraji květináče do hloubky několika centimetrů, vytáhněte a zkontrolujte vlhkost i barvu. Pokud je substrát tmavý, mokrý a drží se na špejli, hnojení odložte – mokré a chladné půdě chybí kyslík a živiny v ní rostlina stejně nepřijme. Bílý povlak na povrchu substrátu nebo krusta na okrajích květináče značí nahromaděné soli. V tom případě přestaňte hnojit a jednou za čas prolijte květináč větším množstvím vody, aby se přebytek vyplavil.
Tlustolisté rostliny, mezi které patří například tlustice, eonium, kalanchoe nebo aloe, ukládají vodu do listů a stonků. Právě proto snesou delší sucho lépe než rostliny s tenkými, měkkými listy. Nejčastější chybou ale není sucho, nýbrž přemokření. Když substrát zůstává trvale vlhký, kořeny začnou hnít a rostlina se může zhroutit během několika dní. Odhadnout správnou zálivku znamená naučit se číst signály rostliny i půdy, ne zalévat podle kalendáře.
Podle čeho poznat, že zaléváte špatn
Rozhodující je stav rostliny, ne kalendář. Když na podzim nebo v zimě vyhazují nové listy, prodlužují výhony nebo kvetou, mají dost světla a teplota se drží kolem běžných pokojových hodnot, hnojení úplně nevysazujte. U takových rostlin stačí dávku snížit zhruba na polovinu až třetinu běžné letní koncentrace a aplikovat ji jednou za čtyři až šest týdnů. Naopak rostliny, které jen stojí, shazují listy nebo mají scvrklé špičky, v zimě nehnojíte vůbec. Výjimkou jsou druhy kvetoucí právě v zimě, ty potřebují pravidelný, ale slabý přísun živin po celou dobu nasazování poupat.
Živiny patří do vody, ne na listy. Používejte hnojivo určené pro hydroponii, protože to pro zeminu se ve vodě nerozpouští správně a může ucpat nádobu. Začněte čtvrtinovou dávkou a zvyšujte ji podle reakce rostliny. Světlé listy a slabý přírůstek znamenají málo živin, hnědé špičky listů naopak příliš mnoho. Koncentraci nikdy nezvyšujte skokem, spálíte jemné kořeny a rostlina přestane přijímat vodu.
